Jak vybrat výčepní zařízení
Vychlazené točené pivo v horkých letních dnech je tím nejlepším osvěžením a nemělo by chybět na žádné rodinné oslavě či grilovačce s kamarády. Pořídit si domů sud s pivem (nebo vínem či limonádou) není až takový problém – koupíte jej v každém pivovaru či velkoobchodních, a mnohdy už i různých maloobchodních, prodejnách. Zásadní otázkou však je, jak dostat tento mok ze sudu ven. Bez výčepního zařízení to půjde těžko!
Výčepní zařízení si můžete buď zakoupit, nebo půjčit. Hlavní otázkou tedy je, zda hledáte zařízení na jednu akci, nebo jej chcete používat častěji. Půjčení výčepního zařízení vás sice vyjde zpočátku levněji, ale počítejte s tím, že budete muset zaplatit nejen půjčovné, ale i složit několikatisícovou kauci a dávat pozor, aby se výčepu nic nestalo.¨ Pořízení vlastního výčepního zařízení tedy představuje vyšší investici na začátku (to nejlevnější zakoupíte už od pár tisíc korun), ale při častějším využití se vám rozhodně vyplatí.
Zvažte zásadní kritéria
Při výběru výčepního zařízení hraje zásadní roli jeho typ a kapacita. Proto si musíte na začátku ujasnit, při jakých příležitostech ho budete využívat, s kolika nápoji jej budete používat a zda jej chcete i s chlazením – což doporučujeme, protože nebudete muset řešit, kde pivo vychladit.
- Většina výčepních zařízení pasuje ke standardizovaným KEG sudům, které jsou nejčastěji plněny 15 až 60 litry tekutiny.
- U standardně nabízených výčepů pro domácí použití se můžete setkat s jedním nebo dvěma kohoutky, profesionální pípy, které umožňují čepování různých druhů nápojů, jich ale mohou mít podstatně více.
- Důležitou roli hraje také materiálové provedení – většinou jsou výčepní zařízení vyrobena z kovů a doplněna plasty. Dražší varianty bývají z nerezu, případně s povrchovou úpravou z mědi či zlata, levnější pak z hliníku. Vždy je třeba zaměřit se na kvalitu zpracování a odolnost materiálů – důležitá je zejména odolnost vůči vlhkosti.
- V neposlední řadě je důležité také designové provedení – domácí výčepní zařízení bývají většinou velmi podobná, standardně jsou vyráběna ve stříbrném hranatém provedení, kdy na jedné straně je kohout a na druhé větrák. Často ale můžete, zejména u dražších a profesionálních píp, najít také nejrůznější doplňky, ať už se jedná o povrchové úpravy z různých materiálů či třeba dřevěné kohouty.
Chlazení ano či ne?
Jak už jsme zmínili výše, chlazení doporučujeme, a to zejména proto, že nebudete muset řešit, kde sud vychladit, a zároveň vám udržuje konstantní teplotu po celou dobu používání. Na trhu se můžete setkat s dvěma typy chlazení:
Kontaktní chlazení
Kontaktní chlazení je takzvané suché chlazení, ke kterému je využíván izolovaný hliníkový blok, jenž se stará o udržování teploty. Byť se jedná o kompaktní chlazení se snadným způsobem zapojení, musíte počítat s tím, že má velmi malý výkon a je tedy vhodné pouze pro domácí nenáročné použití s malými objemy čepování.
- kompaktní rozměry a nízká hmotnost
- snadno se přenáší
- není třeba doplňovat vodu
- snadná instalace a provoz
- nevhodné pro chlazení větších objemů nápojů
- malý výkon
- vyšší spotřeba elektrické energie
Vodní chlazení
Vodní chlazení funguje na principu vodní lázně, kdy jsou nápoje ochlazovány pomocí nerezových vlnovců, a zajišťuje podstatně vyšší výkon než chlazení kontaktní. Hodí se jak pro rodinné oslavy, tak velké akce – tedy všude tam, kde je třeba čepovat větší a velké objemy. Je třeba ale počítat s tím, že musí být umístěno fixně, protože se napojuje na výčepní stojan.
- velký výkon
- vysoká efektivita
- ekonomicky výhodnější
- vyšší výdaje za pořízení, údržbu i provoz
- nutnost fixního umístění
Jak dostat pivo ze sudu?
Abyste dostali lahodný a dokonale vychlazený nápoj ze sudu, potřebujete k tomu odpovídající tlak – který navíc rozhoduje i o samotné kvalitě načepovaného piva. Tlaku dosáhnete buď pomocí stlačeného vzduchu – tedy kompresoru, nebo plynu.
Výčepní zařízení s kompresorem
Některá prodávaná výčepní zařízení pro domácí využití jsou vybavena vestavěným kompresorem. Takové zařízení je ideální pro maloobjemové čepování, protože je funkční, lehce přenosné a cenově dostupné. Kompresor navíc hlídá tlak v sudu a podle nastavené hodnoty se automaticky zapíná nebo vypíná. Můžete ale zakoupit i pípu, která kompresor zabudovaný nemá, a pak si budete muset pořídit kompresor externí. V takovém případě zvolte potravinářský bezolejový kompresor, který neovlivní chuť nápoje, a navíc má delší životnost.
Nevýhodou kompresoru je pak to, že vháněný kyslík způsobuje oxidaci neboli zvětrávání piva, a tudíž i jeho kvalitu. Pokud stihnete pivo spotřebovat do dvou dnů a budete zařízení po každé akci důkladně proplachovat, je pro vás tento typ výčepního zařízení plně dostačující. Počítat ale musíte s tím, že déle jak dva až tři dny takto naražené pivo nevydrží a už po 24 hodinách poznáte, že se chuť piva mění.
Výčepní zařízení na plyn
Součástí výčepního zařízení jsou buď plynové bombičky (u malých píp pro domácí použití) či externí lahev na potravinářský plyn, která se používá především v profesionálních podnicích. K dispozici jsou pak následující plyny pro tlakování:
- Potravinářský oxid uhličitý (CO2) – vhodný spíše pro limonády. Pivo uchová po dobu jednoho až dvou týdnů, ale po delší době od naražení dojde k jeho přesycení – pivo má hodně bublinek a hodně pění.
- Potravinářský dusík (N2) – vhodný zejména pro tlakování vína, protože při vyšší teplotě působí tak, že omezuje oxid uhličitý. Pivo pak ztrácí „říz“.
- Potravinářský Biogon (CO2 + N2) – kombinace dvou plynů je ideální pro tlakování piva, které vydrží naražené bez změny kvality až tři týdny a zachovává si nejen říz, ale i správnou pěnu a chuť. Jeho nevýhodou je však to, že tlakovou láhev není možné zakoupit, ale pouze pronajmout, a navíc zabírá poměrně dost místa.
Tlak pro kvalitní pivo
Kromě způsobu tlakování je třeba zohlednit i samotný tlak. Ten by se měl pohybovat mezi 1,8 až 2,8 bary (jako standard se uvádí 2,3 bary) – v tomto rozmezí natočíte pivo na jeden zátah, případně na dva. Nižší tlak způsobuje, že pivo pění už při průchodu pumpou. V žádném případě nepřekročujte 3 bary – v takovém případě by mohlo dojít k vystříknutí piva z pípy a jeho vypěnění.
Kolik litrů chcete zchladit?
Dalším důležitým parametrem, který je třeba při výběru výčepního zařízení zohlednit, je výkon, tedy vyjádření toho, kolik litrů piva zvládne výčepní zařízení zchladit (a tedy i načepovat) za hodinu.
- Pro domácí využití a menší party postačí chlazení s výkonem 15 až 25 l/hod.
- Pro středně velké akce, večírky a kulturní události se hodí výkon 25 až 35 l/hod.
- V restauracích se využívají výčepní zařízení s výkonem až 80 l/hod.
Bez narážecí hlavy nenačepujete
Když si pořídíte výčepní zařízení a dovezete sud, musíte je vzájemně propojit. K tomu slouží takzvaný narážeč, který bývá často označován i jako narážecí hlava či hlavice. Na trhu najdete různé množství narážecích hlav, které jsou kompatibilní s různými závity – nejčastější se jedná o bajonet, ploché či kombinované provedení. K propojení výčepního zařízení s narážečem budete potřebovat ještě spojovací set, a to v závislosti na počtu kohoutů.
Nejčastější otázky při výběru výčepního zařízení
Jak zapojit výčepní zařízení?
Sestava výčepního zařízení s kompresorem je na sestavení velmi jednoduchá. Hadice na pivo a stlačený vzduch připojíte rychlospojkami k narážecí hlavici sudu a k výčepnímu zařízení. To pak zapojíte do zásuvky.
Zapojení výčepního zařízení tlakované plynem je prakticky identické, jen hadici na stlačený plyn zapojíte pomocí rychlospojky a redukčního ventilu k sudu s plynem.
Jak vyčistit výčepní zařízení?
Na sanitaci budete potřebovat sanitační přípravek, sanitační sud s vodou, sanitační kuličky, kartáče na kohout a narážeč, kýbl a klíč na kohouty.
Sanitační sud naplňte vodou a narazte stejně, jako narážíte sud. Následně zapněte chlazení a otevřete kohout. Ve chvíli, kdy poteče čistá voda, nalijte do sudu sanitační přípravek, nechte působit a postup opakujte, dokud nebude sud prázdný. Následně systém ještě propláchněte vodou.
Sanitační kuličky se vkládají za narážeč do pivní hadice, odkud mechanicky čistí systém až po kohout, kde je vytáhnete. Sanitujte také samotný výčepní kohout.
Jak často čistit výčepní zařízení?
Sanitace domácích zařízení se provádí přibližně co dva měsíce. V provozovnách je to však jednou za týden. Běžné propláchnutí vodou pak probíhá před naražením každého nového sudu, případě po delším nepoužívání.
Další zajímavé články
Jak vybrat gril
Léto je v našich končinách poměrně krátké, a proto si jej snažíme maximálně užít. Jídlo připravené venku... celý článek
Jak správně grilovat zeleninu
Nejen masem je člověk při grilování živ. Odlehčete letnímu jídelníčku a k masu přihoďte na gril také rajčata, lilek...celý článek
Vykouzlete z něj těchto 6 skvělých dipů na grilovačku
Co by byly grilované steaky nebo zelenina bez domácí omáčky. Skvělý dip ke grilovaným dobrotám přitom vytvoříte...celý článek