I když jsou trvalky opravdu velmi odolné, jsou to pořád živé rostliny, které potřebují ke svému životu vodu. Už při samotném zakládání záhonu byste proto měli zvážit způsob zavlažování, zejména v období suchých letních měsíců.

• Buď si na zahradu můžete umístit sud či nádrž pro akumulaci dešťové vody a zalévat ručně konví,
• nebo zvolit automatické zavlažování. Zavlažování je nutné především v prvním roce.

Pravidelná závlaha zajistí, že rostliny nezežloutnou, neuschnou a udrží si nasazená poupata a květy. Budete se z nich tak moci radovat podstatně delší dobu.

Kromě známé šalvěje lékařské alias babského ucha, která je bylinkou užívanou k přípravě čajů, mastí, tinktur, ale i pokrmů, existují i další, okrasné kultivary. Všechny druhy šalvějí jsou ideální na slunné stanoviště, kde budou kvést od června až do podzimu. Navíc jsou odolné vůči škůdcům a chorobám.

I řebříček se vyznačuje mnoha druhy, které potěší na plném slunci pestrobarevnými květy. Nejznámější řebříček obecný, s kterým se setkáváme na loukách, kvete bíle (a je možné jej zužitkovat jako léčivou bylinku), další kultivary seženete i ve žluté, červené či růžové barvě. Dorůstají výšky až přes jeden metr a budou vás svými květy těšit až do pozdního podzimu. Vyhovuje jim spíše sušší půda.

Snad nejznámějšími rostlinami ze zahrad našich babiček jsou právě pivoňky, které vydrží růst na jednom místě bez jakýchkoliv zásahů řadu desetiletí – a to i v silně zaplevelených zahradách. Vynikají krásnými kulatými květy, okvětní lístky pivoňky lékařské se používají do koupelí či k přípravě čaje. Nepotřebují žádnou speciální péči, dařit se jim bude i ve stínu, ve kterém ale nebudou tolik nasazovat na květ, jako na přímém slunci.

Trsovité květiny podobné liliím, které rozkvétají postupně. A i když je životnost květu poměrně krátká, je kompenzována množstvím, které jde až do stovek květů na jedné rostlině. K dostání jsou v nejrůznějších barvách, daří se jim na plném slunci, ale i v polostínu. Nejodolnější jsou původní kultivary, tedy ty s jednoduchým žlutým či oranžovým květem. Při výsadbě však dejte pozor na hloubku – kořeny by měly být pouze tři centimetry pod povrchem.

Tato skupina nenáročných vysokých trvalek vás bude těšit bohatými květy po celé léto i podzim. Z fytoterapeutického hlediska je nejznámější třapatka nachová, která se pěstuje pro své léčivé účinky, ale vybírat můžete ze široké škály dalších kultivarů a barev. Rostliny se navíc poměrně rychle rozrůstají, jelikož se samovolně množí semeny.

Pokud máte rádi spíše okrasné listy než květy, pak jsou pro vás hosty ideální volbou. Existují desítky druhů, které se mezi sebou liší velikostí i zbarvením listů – základní barvou je zelená, ale existují i zlaté, stříbrné, šedé či fialové odrůdy. Jejich kombinací tak dosáhnete velmi působivého vzhledu.

Není snad typičtější podzimní květina než hvězdice neboli astra. Patříte-li k jejím milovníkům, vysaďte si ji právě na polostinné místo, kde vám bude dělat radost od pozdního léta přes celý podzim svými barevnými květy, které lákají i motýli.

Pokud máte na zahradě spíše vlhčí půdu, pak se v polostínu bude skvěle dařit barvínku. Jeho fialové či bílé květy vás budou těšit už na jaře a nebudete-li zasahovat do jeho růstu, vytvoří vám během pár let hustý koberec, který plně nahradí trávník.

Obzvláště pod korunami stromů se bude skvěle dařit nejrůznějším druhům hluchavek. Ty tvoří bohaté koberce, takže jsou vhodné i na místa, kde chcete nahradit trávník. Pro své pěstování jsou zcela nenáročné a těší svými drobnými kvítky, které jsou pastvou pro včely a čmeláky.

I tato rostlina vytváří husté koberce listů a je tedy skvělou volbou na místa, kde potřebujete zakrýt plochu. Kvete na jaře a jelikož existují desítky druhů, seženete ji v nejrůznějších barvách – bílé, žluté, fialové, růžové, oranžové či červené.

Na vlhčích stinných místech s výživnou rašelinovou půdou se bude skvěle dařit nejrůznějším druhům kapradin. Ty jsou vhodné i jako podrosty vyšších listnatých stromů. Vhodnými druhy do zahrady jsou například kapraď samec, pérovník pštrosí či sleziník nepravý.