Knihy kultura a dějiny umění

Výběr z autorčiných básní a fotografií. Motto:" Někdy mívám pocit, že básně hledají své vizuální vyjádření, jindy zase, že fotografie hledají svůj příběh."

Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.

Během doby laténské se v oblastech severně od Alp poprvé uplatňují významné technologické inovace v hrnčířské výrobě. Jednou z nich je užití dvoukomorových vertikálních pecí k výpalu keramiky.

Autor světoznámého románu Muž, který chtěl být šťastný na pozadí poutavého příběhu, jehož děj je zasazen do malebného historického městečka v srdci Burgundska, důmyslně propojuje téma osobnostního rozvoje s duchovním hledáním.

Patrně nejdůležitější spis k moderní architektuře a jedna z nejvlivnějších a nejvýznamnějších knih 20. století.

Obrazová publikace o výtvarnému projektu, založeném na uměleckém zpracovávání odpadových materiálů.

Publikace „Rozhovory o písmu rukopisném“ oživuje téma psaného písma, základního grafického projevu každého člověka. Autorka zde vychází ze svého doktorského studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2002–2005).

Tato kniha je věnována všem těm, které přitahují témata jako sebepoznávání, náhoda či hra a zajímá je možnost poznávat vlastní směřování prostřednictvím hry, založené na hlouběji chápaných principech náhody.

Publikace Evolvendi anthropologicae zahajuje antropologickou řadu edice Andrias. Věnuje se aktuálním otázkám spojeným s tematizací vývoje, tedy konceptu, který měl uvnitř společensko-vědního diskursu dlouho své místo jisté a neproblematické. Až 20.

Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou.

Soubor sedmi statí věnovaných třem autorům 4. až 12. křesťanského století, s hlavním zaměřením k tématům času a řeči.

Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti.