Knihy kultura a dějiny umění

Veduta je pohled na město, jeho část nebo výsek krajiny se stavbami zachycený výtvarnými prostředky. Záměrem této publikace není představit jejich úplný soupis, ale předvést reprezentativní spektrum toho nejzajímavějšího z dané problematiky.

Výbor studií historika české literatury Jaroslava Kolára (1929) představuje průřez autorovou celoživotní činností.

Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999).

Míra fantazie a touhy, kterou různé kultury používaly při hledání způsobů a prostředků k určení místa a osudu člověka ve světě a také při předvídání budoucnosti, nezná hranic ani v čase.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešní doby.

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou.

Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují.

Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného.

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace?

Súbor štúdií Nesamozrejmá poézia sa zameriava na problematizujúce, subverzné prístupy k básnickej výpovedi, ktoré prinášajú poodchýlenie či priamo obnaženie základných kategórií básnického textu, a tým aj jeho fungovania.

Jaroslav Střítecký je český muzikolog, estetik, sociolog a historik. Jeho texty i pedagogická činnost zasahují řadu tematických oblastí: středoevropskou modernu, ruský formalismus, strukturalismus, francouzský poststrukturalismus, frankfurtskou školu aj.