Levné Knihy kultura a dějiny umění

V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby?

Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak? Vychýlila naše čtenářské zvyky? Publikace vychází ze statistického šetření, organizovaného Národní knihovnou ČR v únoru 2021.

Jakub Češka ve svém uvažování o literatuře setrvává v inspirativním myšlenkovém ovzduší tvůrců, jakými jsou především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Každý ze spisovatelů představuje bohatě rozvinuté literární gesto.

Současný politický diskurs v USA – a i v dalších průmyslových demokraciích – byl až doposud založen na bezmezné víře v „prosperitu“, která pramenila z pocitu vítězství nad chudobou a zápasem o přežití.

Studie ukazuje tematickou i žánrovou rozmanitost beletristických překladů z francouzštiny v rámci knižní překladové produkce 60. let 20. století.

Kam až dospěl stav etického (ne)-jednání v praxi jak pojišťoven, tak i zprostředkovatelů pojistných produktů pojišťoven, pokud musí reagovat až i legislativa?

Předkládaná publikace je druhým z celkem tří plánovaných dílů kritické edice Sebraných spisů Ivana Poldaufa, zahrnuje jeho česky psané práce lingvistické, lexikografické s obecně lingvistickým přesahem a úvahu o stavu jazykovědy.

Tradiční ročenka pro knihkupce, nakladatele, knihovny, galerie, školy, kulturní instituce a novináře. Pro všechny, kdo čtou knihy. 13.ročník Almanachu přináší aktuální přehled knižní produkce většiny českých nakladatelství vč. edičních plánů.

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života.

Petr Žantovský nám předkládá svůj výběr (ne úplný) nejdůležitějších postav českého básnictví 20. století. Ukazuje nám osudy básníků v sepětí s jejich dílem.