Krimi a detektivky

V dalším z detektivních příběhů Dominika Dána Mucholapka, který volně navazuje na předchozí román Moucha, se detektivové z oddělení vražd vrací k případu, který jim už rok nedává spát – záhadné smrti mladé dívky Cley Petresku.

Rok po vraždě Bosse se jeho kapitáni rozhodli rozdělit si území Našeho Města. Začali si závidět a navzájem škodit. Vůči majitelům restaurací a kaváren ve svém teritoriu uplatňovali praktiky daleko přesahující hranice zákona.

Po úspešnej prvotine Dominika Dána Popol všetkých zarovná prichádza jeho druhá kniha, v ktorej je napätie dávkované presne podľa receptu skúseného majstra. V príbehu sa autenticita opäť prelína s autorovou fikciou.

Dvojice detektivů z oddělení vražd Richard Krauz a Josef Fischer zvaný Chosé vyšetřují nový případ: bestiální vraždu studentky architektury Moniky, kterou vrah uškrtil doma u rodičů, v jejím pokoji.

Dvojice detektivů z oddělení vražd Richard Krauz a Josef Fischer zvaný Chosé vyšetřují nový případ: bestiální vraždu studentky architektury Moniky, kterou vrah uškrtil doma u rodičů, v jejím pokoji.

Říká se, že čím víc máme přátel, tím je život snazší, ale ne vždycky je tomu tak – často lezou řádně na nervy.

V Bibli najdeme poučné sdělení o tom, že člověk vůbec netuší, kdy se přiblíží jeho konec. Když se však někdo postaví osudu, jsou z toho obvykle jen problémy. A detektiv Richard Krauz je tu od toho, aby osudové problémy řešil.

V Bibli najdeme poučné sdělení o tom, že člověk vůbec netuší, kdy se přiblíží jeho konec. Když se však někdo postaví osudu, jsou z toho obvykle jen problémy. A detektiv Richard Krauz je tu od toho, aby osudové problémy řešil.

Třetí příběh z období detektivních začátků Richarda Krauze se odehrává v listopadu 1989. Richard Krauz pracuje na oddělení vražd už půldruhého roku, ale starší kolegové na něj stále hledí jako na kriminalistické ucho.

Třetí příběh z období detektivních začátků Richarda Krauze se odehrává v listopadu 1989. Richard Krauz pracuje na oddělení vražd už půldruhého roku, ale starší kolegové na něj stále hledí jako na kriminalistické ucho.

Krauz a Chosé pracují na oddělení vražd už velmi dlouho. Více než dvacet pět let se snaží vyrovnat se skutečností, že mezi pojmy právo a spravedlnost nelze vždy napsat rovnítko.

Každý touží dožít se šťastného, bezbolestného, pohodového a důstojného stáří, proto pracujeme, vyděláváme, šetříme, vychováváme děti – proto žijeme. Právě o holé životy jde také starým lidem pohřbeným zaživa v domě hrůzy.