Tučková Kateřina

Dlouho očekávaný román o ženách víře a zlu, na kterém autorka cenami ověnčených Žítkovských bohyní pracovala s přestávkami deset let.

Byla rodilá Brňačka… než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve.

Příběh žítkovských bohyní je skutečností inspirovaný příběh rodu žen, které byly obdařené výjimečnými schopnostmi – uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Proto jim místní říkali bohyně a šplhali za nimi do strmých svahů Bílých Karpat.

Bílá Voda. Pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Dnes sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí.

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu

Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie.

Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima jiné brněnské rodačky, spisovatelky Kateřiny Tučkové.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíčnídcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století.

Nový román autorky Vyhnání Gerty Schnirch Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili.