Historické knihy

Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století.

Komentovaná a historickým úvodem doprovozená edice deníků volyňské Češky Dobromily Šebestové. Ve svých zápiscích zachycuje dobu před 2. světovou válkou, ale především válečné události ve Svobodově armádě. Obrazovou přílohu tvoří dobové fotografie.

Švédsko je zemí, která byla vždy monarchie a nikdy nepoznala totalitu. Do její historie vždy významně promlouvaly švédské panovnice i manželky švédských králů a právě jim je věnována tato populárně-naučná kniha.

Kniha předkládá vhled do vybraných problémů reflektujících současný stav především české a euroatlantické historiografie 21. století. Kniha je určena zájemcům o historii a všem, kteří se chtějí naučit psát odborný text.

Vyprávění o anglickém jezuitovi Edmundu Kampiánovi, mučedníkovi z doby nesnadných náboženských sporů 16. století, představuje světce jako barvitou osobnost. K plně prožívané víře ho přivádějí církevní otcové.

V dnešní době lidé již moc neznají původní lidové zvyky, které dodržovali jejich předkové o svátcích a slavnostech.

První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951) vydává svědectví o tom, z jakých prvků se skládal duchovní svět českého vzdělance začátku 20. století.

Ve druhém díle svých třídílných Pamětí vzpomíná profesor František Weyr (1879–1951) na členství v revolučním Národním shromáždění, portrétuje přední československé politiky, např. T. G. Masaryka či Karla Kramáře.

V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě.

Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.

Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy.