Levné Historické knihy

Kapesní atlásek, který se skutečně vejde snad do jakékoliv kapsy, může čtenářům na každém kroku alespoň trochu přiblížit ptačí obyvatele našich měst. Ti si určitě pozornost zaslouží. S atláskem v ruce se dozvíte víc než jen to, jak lze rozeznat vlaštovku od jiřičky.

Příručka která snadno a rychle ukáže co se jinak obtížně vyhledává ve spletité síti podobných údajů.

Kniha obsahuje texty dopisů a pohlednicí odeslaných v rozmezí v letech 1981 – 2000 z Tábora do Plzně.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií.

Předmluva k titulu Kniha v barvě krve, která však v původní knize nevyšla. Čtenář má tak možnost porovnat, co bylo obsahem pasáží, které vadily natolik, že nesměly v původní knize vyjít.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu v roce 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa.

Televize se stala technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie. Podílela se na proměnu mocenských praktik, zásadním způsobem posunula hodnotový žebříček a chováni různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20.

Vyprávění o anglickém jezuitovi Edmundu Kampiánovi, mučedníkovi z doby nesnadných náboženských sporů 16. století, představuje světce jako barvitou osobnost. K plně prožívané víře ho přivádějí církevní otcové.

Autorova nejvýznamnější kniha jako první ukázala zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku Izraele.

Román Chameleoni je zasazen do prostředí pohnutých událostí, které prožíval náš národ v letech 1945 až 1989.

Jak se v 17. století formovala pravidla mezinárodní diplomacie? Jak se utvářely vztahy italských měst se zeměmi východní Evropy, zejména Ruskem? Jakými prostředky se tato rodící se velmoc prosazovala na mezinárodní scéně?

Autor Jan Kruml v publikaci dokládá, že nešlo jen o umístění pomníku, ale především o zápas o jeho prosazení. Iniciativu na postavení pomníku podal plk. Emil Boček za československé letce v RAF. K návrhu se přidalo 16 občanských sdružení Brna.