Historické knihy

Autor o své nové knize říká: „Praha byla podvakrát císařským městem. Poprvé za panování Karla IV., podruhé za vlády uměnímilovného podivína Rudolfa II.

Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava.

Tři svatí a jeden loupežník, dvě přemyslovská knížata a dva čeští básníci, celkem šestnáct známých i méně známých osobností, které v této knize představuje zkušený autor literatury faktu Jan Bauer, má jedno společné – podivný konec.

Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu.

Vychází k 600. výročí vypuknutí husitské revoluce Před šesti sty lety začala vyházením novoměstských konšelů z okna radnice husitská revoluce. Krátce nato zemřel český král Václav IV.

Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice?

Edícia Múzy prináša dnešným čitateľom šiesty príbeh z gréckej mytológie – strhujúce rozprávanie o osudoch princa Perzea, ktorého život sa začal rozsudkom smrti. Statočnosť, múdrosť a láska dávajú človeku silu čeliť osudu a stať sa naozajstným hrdinom.

Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění.

Shromáždění studentů na Albertově a následný Masakr na Národní třídě vstoupil do dějin. Po třiceti letech se k této události vracíme. V knize Ten den – 17. listopad 1989 přibližujeme současným čtenářům tehdejší étos, naději, ale i zklamání.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století.

Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren, výrobních hal a dalších staveb průmyslového dědictví ztratilo původní ná