Historické knihy

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší.

V prosinci 2019 se lékaři v čínském Wu-chanu začínají potýkat s neznámou nemocí. Zanedlouho jsou sociální sítě plné spekulací o nové chorobě. Případů přibývá pozvolna, ale o několik měsíců později pandemie koronaviru zastavuje svět.

Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě.

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější.

Významné životní jubileum profesora Jana Rychlíka je vhodnou příležitostí k připomenutí osobnosti tohoto předního českého historika se širokým tvůrčím záběrem i zajímavým životním příběhem.

Výroční sborník obsahuje biografickou část.

Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.

Retro ČS čtenáře vrátí do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.

Publikace je věnována literárnímu životu prvního dvacetiletí existence českého protikomunistického exilu, tedy období mezi únorem 1948 a srpnem 1968.

Obujte boty a vydejte se do přírody!

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).

První vydání publikace Stará kráska Josefova Huť – Putování známým neznámým údolím Mže spatřilo světlo světa v roce 2010. Za více než desetiletí, které od té doby uplynulo, Josefovou Hutí prošly události, jež na první pohled změnily její tvář.

Během let 1914–1923, tedy od počátku 1. světové války až po vznik novodobého Turecka, došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací – arménské, asyrské/syrské a řecké.