Historické knihy

.

Předkládaný svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A.

lasická práce uznávaného francouzského znalce pravěké i současné primitivní kultury.

Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce.

Kniha je věnována historii nejstaršího, nejvýznamnějšího a nejznámějšího rodu v Karlových Varech, rodu Becherů. Zabývá se tímto rodem od jeho příchodu do tehdy ještě Karlových Lázní v roce 1520 a končí odsunem posledních potomků v roce 1945.

Pod společným označením Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko vydává nakladatelství Paseka edici, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci.

Rivnenská oblast leží na západní Ukrajině a spadá pod území historicky známé jako Volyň. Je známá především kvůli konfliktu mezi Poláky a Ukrajinci v období druhé světové války. Uvedená publikace se ale snaží poukázat na etnickou problematiku v širších souvislostech.

V posledních několika málo letech se česká historická obec snad konečně dobírá k otevřené diskusi, jak nahlížet dějiny komunistické diktatury.

Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona… Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní.

Dějiny starověkého Egypta patří k nejzajímavějším a nejpřitažlivějším epochám vývoje naší civilizace. Říše bájných faraonů rozkládající se kolem legendárního veletoku Nilu udávala takt dění ve Středomoří bezmála čtyři tisíce let.

Autorka ve velkoformátové publikaci na 158 stranách soustředila fakta a dokumenty z tisku, které poskytují ucelený obraz o lidech, společnosti, politické reprezentaci a představitelích a jejich činech v pohnutých srpnových dnech.

Máloktoré obdobie slovenských dejín vyvoláva toľko emocionálne nasýtených aj racionálne podložených hodnotení ako príbeh prvého samostatného štátu v rokoch 1939 – 1945. Slovenský štát, od 21. júla 1939 Slovenská republika, dostal rozporuplnosť do vienka už pri svojom zrode.