Historické knihy

Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: M. Hubert: Pouť parníku SACHSEN z Vltavy až na Jenisej, 1857–1928; P. Balcar: Přestavby vlečných člunů 725 t na motorové nákladní lodě – typ M-01; F. Ptáček: Historický vývoj ústeckých přístavů v 19. století; J.

Kniha se zaměřuje na etablování Slovinska jako samostatného aktéra mezinárodních vztahů po jeho vystoupení z jugoslávské federace. Analýza sleduje procesy formulování a prosazování zahraniční politiky státu téměř v reálném čase, bez historických nánosů a zkreslení.

Přitažlivost přírodních krás Slovinska je všeobecně známá a v poslední době se o ní přesvědčuje stále více turistů. Už méně se ví o tom, že Slovinci mají také zajímavé dějiny.

Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.

Publikace přináší veta prezidenta Václava Klause s komentáři. První část vysvětluje prezidentské veto v českém legislativním procesu. Druhá část ukazuje veta jako demonstrace postoje k vývoji českého právního řádu.

Ladislav Kudrna připravil ve spolupráci se spolkem Free Czech Media a deníkem FORUM 24 knihu textů, v nichž reaguje na relativizaci zločinů období normalizace. V předchozích letech téma otevřel například děkan Filozofické fakulty Michal Pullmann.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku.

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.

Zkostnatělý komunistický režim neuměl v perestrojce najít východiska a bez sovětské pomoci si nevěděl rady. Na státu nezávislé skupiny občanů, včetně československého undergroundu, naopak vyvíjely nebývalou aktivitu.

Jedná se o již 41. svazek oblíbené edice knih „na starých pohlednicích“, zároveň také o 1. díl edice „o hradech, zámcích a tvrzích“.

Již třetí svazek úspěšné řady o panských sídlech nás zavede na samý západ naší republiky, do končin, které byly snad ze všech nejvíce postiženy mnohdy zcela nesmyslným bouráním památkových objektů.

Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily. V řadě případů jsou pohlednice jedinou cennou připomínkou již neexistujících panských sídel.