Česká klasická literatura

Hudební román od autora, který je hlasem mladé generace

Lenochod Jimmy a jeho backup band to do rádií nikdy nedotáhli.

Superhrdinský thriller z českého prostředí

Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina.

Nikdo na začátku jednadvacátého století nepotřebuje nadšence ve spandexu a pláštěnkách, kteří by se po nocích honili za zločinem.

Trochu humorný a trochu i smutný příběh fotografa Adama Pokorného, muže středních let, který se zakouká do Natálie, mladé studentky architektury. To mu přinese víc nesnází než potěšení. Je to příběh, který může potkat kohokoliv z mužů.

„Michaela Bartoňová – malířka, designérka loutek, loutkářka, loutkoherečka a multimediální umělkyně. Je velmi citlivý člověk – k prožívání svých blízkých, ke světu, k přírodě. Je snílek i fantasta. A své sny uskutečňuje.

Rozevlátá fantasy o tom, že člověk nedospívá věkem, ale zážitky, a že záchrana světa je někdy maličkost v porovnání s procházením si nástrahami vlastního života.

Česká mediální scéna pohledem žen, které mají zásadní vliv na její podobu Moderují zpravodajské pořady, vedou velké mediální domy, píšou o tématech, která hýbou světem. Jaké překážky musely ve své kariéře zdolávat a kde berou motivaci?

Vztahový propletenec na pozadí kouzelné scénerie Azurového pobřeží. Měly to být jejich první společné volné dny.

Dnes už klasická povídka Eduarda Basse z roku 1922 vypráví příběh otce Klapzuby, který ze svých jedenácti synů vychová fenomenální fotbalový tým.

Klasický humoristický román z roku 1922 o tom, jak chalupník Klapzuba vychová ze svých synů slavnou fotbalovou jedenáctku.

Edice Doporučená školní četba vám přináší klasický hu¬moristický román z fotbalového prostředí, který vypráví o cestě jedenácti bratrů za nevídaným cílem – proslavit se a pod vedením svého otce Klapzuby se utkat se všemi existujícími fotbalovými týmy

V malé vsi s podivuhodným názvem Zadní Deštná pod Poklicí žije svérázná dvojice otce a syna – starý Anton a mladý Anton. Žijí po svém, skromně, v souladu s přírodou a svým svědomím a tím jsou trnem v oku svým sousedům.

Jak čeští povídkáři prozaicky zhodnocují stav nouze? Jak se karanténa, izolace a nečekaná absolutní proměna životů lidí zrcadlí v jejich tvorbě?