Kávový speciál: Historie kávy
Káva se podává na nespočet způsobů, kávovar najdeme v téměř každé domácnosti a espresso, lungo či další oblíbené druhy si můžeme objednat téměř v každé restauraci. Kde se však káva vzala a jaká je její historie? Uvařte si šálek tohoto aromatického nápoje a pojďte objevovat jeho cestu společně s námi.
„Jakmile se káva ocitne v žaludku, nastane obecné pozdvižení. Začínají se objevovat nápady, přirovnání se množí, papír je popsaný. Káva je tvůj spojenec a psaní přestává být bojem.“ – Honoré de Balzac, francouzský literát, který se neobešel bez svých 60 šálků kávy denně
Hovoří pravdu legendy?
O objevení kávy panuje celá řada legend. Nejčastěji leží jejich původ v arabském prostředí, ovšem zda jsou příběhy založeny na pravdě, lze jen stěží odhadovat. Pojďme si alespoň některé z nich přiblížit.
Arabský pasáček a aktivní kozy
Jedna z velmi známých legend vypráví o arabském pasáčkovi Kaldi, jemuž při pastvě v jemenských horách začaly kozy požírat červené plody z kolem rostoucích keřů. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nezačaly po chvíli divoce skotačit a nebyly plné neskutečné energie. Kaldi se s touto zkušeností svěřil opatovi z nedalekého kláštera, který neváhal, nasbíral bobule, povařil je ve vodě a nápoj z nich podal mnichům. Ti reagovali obdobně jako kozy – najednou měli mnohem více energie a byli schopní setrvat při svých nočních modlitbách bdělí po mnohem delší dobu. Začali si tedy vařit tento mok pravidelně, a aby uchránili plody před obdobím dešťů, natrhali je a sušily nad ohněm. Jednoho dne však několik plodů spadlo do ohně a místností se linula intenzivní vůně. Od té doby mniši pražili kávová zrna v ohni, mleli je a připravovali si lahodný nápoj velmi intenzivní chuti a vůně.
Lékař, který vyléčil panovníkovu dceru
Jiná, možná ještě známější legenda, hovoří o jemenském šejkovi a lékaři jménem Hadži Omar. Ten byl za své skutky poslán do vyhnanství do Ousabu v Arábii. Žil zde a pozoroval dění kolem. Jednoho dne sledoval překrásně zbarveného ptáčka, který ho dovedl až ke keři obsypanému vonícími květy a červenými bobulemi, na kterých si pták začal pochutnávat. Lékař nelenil, několik červených bobulí si utrhl a ve svém příbytku si z nich připravil horký nápoj. Netrvalo dlouho a najednou pocítil zvláštní účinky na svém těle, které ho posilňovaly a dávaly mu energii. Začal proto podávat tento nápoj i svým slabým pacientům. Když se k němu donesla informace, že onemocněla panovníkova dcera, vydal se k ní se svým léčivým nápojem, kterým ji zachránil. Vladař mu za odměnu umožnil opustit vyhnanství a vrátit se do své domoviny, kde mu také jako poctu nechal vystavět luxusní chrám.
„Raději bych trpěl a měl kávu, než přišel o smysly.“ – Napoleon Bonaparte, francouzský císař, vojevůdce a státník
Náhled do historie rozkryje fakta
Ať už jsou příběhy, které se tradují po staletí, založeny na pravdě či nikoliv, faktem zůstává, že pravlastí kávy je Etiopie, kde ještě i dnes najdeme v oblasti Kaffa divoce rostoucí keře kávovníků. Zrnka kávy zde údajně znali již v šestém století – nejprve je žvýkali, a když při požáru zjistili, že se v ohni krásně rozvoní, začali je pražit. Odtud se kávová zrna dále rozšiřovala prostřednictvím válečníků při vojenských taženích, zejména pak v průběhu 13. a 14. století do Jemenu.
…pražená káva se zde konzumovala již v 9. století našeho letopočtu, a to zejména pro své léčivé účinky.
Káva jako ceněný nápoj v Mekce
S rozšířením kávy po Jemenu docházelo k její kultivaci a dalšímu šíření – z jemenského prostředí se tak postupně dostala až do svatého města Mekky, které platilo za kulturní střed arabského světa. Traduje se, že poutníci se mohli při svých putováních občerstvit kávou v prvních kavárnách, které zde v 15. století vznikaly, a mohli ji s sebou vzít i do svých domovů. Zároveň během 15. století dochází také k rozmachu pěstování kávovníku a expanzi kávy po celém světě – avšak Arabové povolovali export pouze upražených či uvařených zrnek kávy, aby nebylo možné kávu pěstovat v ostatních končinách. Indický poutník Bada Budan však při své pouti do Mekky získal hrst semen schopných vyklíčit, a podařilo se mu je vysadit v jižní Indii.
Náboženství dalo kávě červenou
Po velkém rozmachu v 15. století došlo ve století šestnáctém k absolutnímu zákazu kávy. Konkrétně v roce 1511 rozhodli náboženští vládci, že energizující účinky kávy jsou totožné s působením alkoholu, a tudíž pro lidi škodlivé. Nakázali proto všechna kávová zrna zlikvidovat a jejich prodej podléhal přísnému trestu. Nic však netrvá věčně, kávu se dařilo úspěšně „pašovat“ i do dalších měst a oblastí, kde zároveň docházelo ke šlechtění kulturních odrůd. Rozmach kávy v tomto období zaznamenal především Egypt a později i Arabský poloostrov.
Příchod kávy do Evropy
Na začátku 17. století se prostřednictvím benátských kupců podařilo dopravit kávová zrna i do Evropy. Rozšířila tak portfolio horkých nápojů – čokolády (přišla v roce 1528 z Ameriky) a čaje (v Evropě od roku 1610). Chuť a účinky tohoto aromatického nápoje si místní brzy oblíbili, avšak katolickými kněžími byl vnímán jako nápoj nevěřících. Naštěstí černý mok oslovil chuťové buňky samotného papeže Klimenta VII., tudíž dostala jeho požehnání.
…první zámořská plantáž vznikla na Jávě, kam holandský obchodník propašoval první sazenice? Do Itálie se první kávová zrna dostala v roce 1615 a následně se šířila i do ostatních částí Evropy, zejména Velké Británie, Francie, Německa či Portugalska. Holandští obchodníci brzy zjistili, že prodej kávy je velmi úspěšný byznys, a tak od roku 1699 začaly pěstovat kávovníky v prvních holandských koloniích v Indonésii a stali se největšími dodavateli kávy do Evropy a také prvními dodavateli kávy do Střední a Jižní Ameriky.
Kavárny jako místa setkání intelektuálů
S rozmachem kávové kultury začaly vznikat i první kavárny platící za místa společenských a pracovních setkání intelektuálů. Na rozdíl od arabských kaváren však nebyly tak luxusní, spíše se jednalo o pouliční místa k posezení.
- Ve druhé polovině 17. století byla otevřena první kavárna v Paříži nesoucí název Stará francouzská komedie, která se rázem stává oblíbeným místem pro setkání slavných umělců, herců, skladatelů a spisovatelů.
- Ve stejném období, konkrétně v roce 1652, vznikla kavárna také v Londýně, kde se jich do konce 17. století otevřelo téměř dalších tři sta.
- Pokud bychom hledali první kavárnu v Čechách, museli bychom si počkat na začátek 18. století. První náznak kavárny začal provozovat Arab Gorgos Hatalah il Damaški, známý též jako Jiří Bohdan Damašský či Jiří Deodat. Na samém počátku vařil kávu ve svém bytě a nabízel ji v pražských ulicích. V roce 1714 díky oblibě mezi měšťany získal měšťanské právo a mohl si otevřít kamennou kavárnu v domě u Kornovů v Liliové ulici (dnes U zlatého hada).
- Ani v Brně Arabové nezaháleli a v roce 1702 si zde otevřel kavárnu Turek Ahmed, a to na doporučení samotného vídeňského biskupa. Na konci 18. století již bylo na území Brna na 90 kaváren.
Kávový byznys žene kupředu
O dalších stoletích už můžeme hovořit jako o rozkvětu kávové kultury. Rozrůstaly se nejen oblasti, do kterých se káva distribuovala, ale i plantáže, na kterých se pěstovala.
- V roce 1730 se objevila jedna z dosud nejdražších káv – Jamaica Blue Mountain. Ta se pěstuje na území kolem Modrých hor na extrémně úrodné vulkanické půdě plné minerálních látek. Tato část Jamajky je navíc chladnější a vyskytují se zde pravidelné srážky, které tvoří mlhu, jež společně s okolními lesy chrání plodící kávovníky před přímými slunečními paprsky. Díky menšímu množství světla dozrávají kávové třešinky pomaleji, což se značně podepisuje do výsledné chuti i aroma této kávy a činí ji tak jednou z nejcennějších.
- Ve druhé polovině 19. století, konkrétně v roce 1852, se ve Francii poprvé objevuje french press, a to jako vynález dvou mužů – Mayera a Delforgeala. Jejich výtvor však nebyl schopen kávu filtrovat kvalitně, což ovlivnilo i výslednou chuť. Chutnou kávu z french pressu začal podávat až Ital Attilio Calimanim, který si svůj vynález v podobě, v jaké jej známe dnes, patentoval v roce 1929.
- Na přelomu 19. a 20. století přišel Ital Luigi Bezzera s myšlenkou, že pro přípravu opravdu kvalitní a chutné kávy je třeba specifická teplota i tlak. Vynalezl proto speciální přístroj (známý jako espresso), díky němuž spatřil světlo světa námi tolik milovaný druh přípravy kávy – espresso.
- V 21. století se důraz začíná klást na nejrůznější obměny kávy, na fair trade pěstování i na rozmanité novinky v přípravě kávy, ať už jde o kávovary s řadou funkcí, či stále populárnější vacuum pot či chemex. O tom, že se káva stala opravdu populárním nápojem, svědčí i fakt, že denně se na celém světě vypije více než 100 milionů šálků kávy. Je tedy jen otázkou, kam dál ještě bude její vývoj směřovat…
„Černá jako ďábel, horká jako peklo, čistá jako anděl a sladká jako láska.“ – Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, francouzský politik a diplomat období Francouzské revoluce
Kde se vzal název „káva“?
Na závěr se ještě pojďme podívat na historii samotného názvu tohoto lahodného nápoje. I k němu se pojí řada legend, z nichž mezi ty nejčastější patří ta, která traduje, že slovo káva vzniklo na základě názvu regionu Caffa v Etiopii, kde byla pěstována vůbec poprvé. Jiná historka pak zase tvrdí, že zásluhu na názvu mají Arabové, jejichž výraz gahwa, který se objevoval v tehdejší poezii, označoval víno – a jelikož islám alkohol zakazuje, byl tento název, i vzhledem k účinkům kávy, převzat právě pro ni. Údajně však může pojmenování pocházet také z Osmanské říše, kde byla označována jako kahve. Prapůvod se tedy asi nedozvíme, důležité však je, že si na kávě můžeme pochutnávat…
Další zajímavé články
Kávový speciál: léto s osvěžující kávou, kterou si připravíte i doma!
Každý milovník kávy ví, že lahodný šálek kávy patří do každého ročního období... celý článek
Jak vybrat mlýnek na kávu
Každý milovník kávy ví, jak důležité je správné namletí kávových zrn. Ta nemohou být namleta jen tak ledabyle... celý článek
Káva není jen jedna aneb jaké druhy existují
Káva se stala součástí každodenního života většiny z nás – ať už ji využíváme jako... celý článek