Válková Veronika

Tentokrát atlas poslal Báru skoro doprostřed Nilu,

Malé městečko nedaleko Paříže žilo i z jara roku 1793 poklidným životem a nic nenasvědčovalo tomu, že ve Francii zuří revoluce. Setkání s nejvzdělanějšími a nejpokrokovějšími dámami té doby bylo sice zajímavé, ale, upřímně, i trošku nudné.

Tato metodická příručka je pomůckou pro učitele, kteří pracují s učebnicí a pracovním sešitem Dějepis pro 6. ročník ZŠ (V. Válková). Přináší kompletní didaktický rozbor učebnice a pracovního sešitu a doporučení autorů pro práci s nimi.

Mohou se druidi ženit a mít děti? Může se druidem stát i holka? Chodí druidi do boje? Umí opravdu čarovat? Vidí do budoucnosti a do minulosti? A mohou se také někdy v něčem splést? Skutečně dokážou zabít pouhým slovem?

Útěk nekonečným lesem před hrůzu nahánějícím chlapíkem, ze kterého lezou červi, končí podvrtnutým kotníkem. Jako ve špatném filmu ovšem Báru v pravou chvíli zachrání rytíř a pomůže jí najít útočiště v klášteře.

Tentokrát atlas poslal Báru do minulosti sice za dne, ale zato ji šoupl skoro doprostřed Nilu, ve kterém se proháněli hladoví krokodýli. Ještě že byl poblíž šťastnou náhodou lovec Maimose! Nebo to snad nebyla náhoda?

Bitvou na Vítkově, kde husité porazili křižáky, to jenom začíná. Útok rozzuřené bachyně je úplná legrace v porovnání s tím, co všechno ještě Báru a mladičkého husitského bojovníka, práče Borka, čeká cestou do Tábora – a vlastně i v Táboře samotném.

Kdo usiluje o zkázu královny z Džhánsí? Proč k tomu potřebuje uťatou Bářinu hlavu? Jak usvědčit spiklence? A kdo je učeň deseti mistrů? Jaké překvapení čeká v britském vojenském táboře – a jaké nebezpečí číhá v chrámu bohyně Kálí?

V polovině 19. století nebyla samurajům, vyzbrojeným meči a kopími, nic platná ani ďábelská udatnost proti palným zbraním Evropanů.

Život Karla IV., Únos v Paříži, Osudový turnaj

Šestisté čtyřicáté výročí úmrtí Karla IV. připomínáme speciálním vydáním, v němž najdete oba příběhy, které Bára s Karlem zažila.

Třísté výročí narození královny Marie Terezie oslavujeme speciálním vydáním.

Ve Florencii kvete umění, ale také tu zuří boj o moc mezi rodem Medicejských a Pazziů. Bára se do něj zaplete úplně nevědomky – tajný vzkaz určený jednomu z Medicejských se totiž omylem ocitne právě u ní.

To město, Uruk, vypadalo jako zničené přírodní katastrofou. Bylo to však dílo krále Narám-Sína.

Je 25. dubna 1945. To, že do konce druhé světové války zbývají dva týdny, ví jen Bára. Německá armáda ustupující před Spojenci se v Čechách a na Moravě hodlá bránit do posledního dechu.

Být něčí otrokyní nikdy nebyl Bářin sen. V rodině Lolliů se ale k otrokům chovají slušně, a tak tu Báře zas tak zle není. Pomalu zjišťuje docela překvapivé věci o běžném životě Římanů – příprava rybí omáčky garum a praní tog patří k těm nechutnějším.

Jedno z nejoblíbenějších Bářiných dobrodružství se dočkalo nového vydání! Tentokrát ji atlas přenesl přímo na dvůr císaře Rudolfa II., kde s příchodem věhlasných alchymistů, umělců a astrologů vzkvétaly věda i umění.

Tak tuhou zimu, jaká byla roku 1692, nikdo nepamatoval. Vánice stíhala vánici a sněhu bylo spíš po pás než po kolena.

Legendy o svatém Václavovi zná snad každé malé dítě. A každý dospělý ví, že legendy si vždycky něco přibarvily.

Už podruhé za sebou přenese Báru atlas do minulosti uprostřed noci. Tentokrát se ocitla v naprosto pustém městě. Na ulicích ani živáčka, žádné okno nesvítí, auta tu nejezdí…

Bářina první cesta do minulosti vedla před Tróju zrovna do okamžiku, kdy se hrdina Achilleus hádal s Agamemnonem. Po návratu Bára zjistila, že za tu hádku zaplatí životem Achilleův přítel Patroklos.

Tentokrát Báru přenese kouzelný atlas do noční tmy na břehu jezera u Novgorodu v 10. století. Schována za keřem tam vyslechne dva spiklence, kteří plánují úkladnou a rafinovanou vraždu jakéhosi Sigurda.

Život na malém městě koncem války není plný nějakých divokých událostí, ale napětí je všudypřítomné. Koho ještě odvedou na vojnu, než válka skončí? Nese pošťák dopis od manžela z fronty, nebo úřední oznámení, že padl?

Život na vesnici v době panování císařovny Marie Terezie vypadá celkem poklidně, jako by jedinou mrzutostí byla robota na panském a jediným povyražením tancovačka v hospodě. Ale ve skutečnosti je to jinak.