Pittnerová Vlasta

Další povídková kniha oblíbené spisovatelky ze žďárských hor Vlasty Pittnerové přináší líčení příběhů venkovských lidí v časech, kdy bylo vskutku nelehké se uživit.

Osudy lásky Štěpána Šlapánka a jeho ženy Bětušky Tondlové popisuje ve svém dalším románu oblíbená spisovatelka ze „Žďárských hor“ Vlasta Pittnerová. Příběh však není jen venkovskou idylou líčící, jaké bývaly obyčeje mezi selskými lidmi.

Povídky ze života panských úředníků na šlechtických zámcích se odehrávají v období konce 18. a poč. 19. století. Devět povídek vypráví příběhy ze života vrchnostenských úředníků a jejich rodin.

Povídky, shrnuté do této knihy, vykreslují, jak je tomu u Vlasty Pittnerové obvyklé, drobné radosti, ale především strasti chudého venkova ve „žďárských horách“.

Vlasta Pittnerová v tomto díle zachytila obraz způsobu života na malém městě v 18.-19. století.

…Mládí věnovala Justina mnoho vzpomínek a snažila se svým dětem odstranit z cesty všechno to, co ji v dětství a v mládí rmoutilo.

Když se řekne macecha, člověka až zamrazí. V mysli vytane zlá, panovačná žena, měnící vyvdaným dětem život bez lásky v neustálé trápení.

Čtyři rozsáhlejší povídky Vlasty Pittnerové popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých.

Spokojenost a rodinné štěstí přeruší náhlá matčina smrt, kterou nejhůře prožívá dvanáctiletá dcerka, živé a nezvládnutelné dítě.

V této knize představí Vlasta Pittnerová pět povídek. Zavede čtenáře do doby minulé a vylíčí atmosféru tehdejší doby na venkově. Seznámí je s osudy Matěje, syna kováře, a dalšími postavami.

Životní příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19.

Pět povídek z vesnického prostředí, v nichž si autorka všímá především osudů mladých vesnických žen, které se často podrobují rodičovské vůli, a dostávají se tím do svazků plných ústrků a trápení.

Kniha Páni od stavu poutavě líčí těžký život soukeníků na Moravě. Vypráví nejen o jejich práci, která jim zajišťuje obživu, ale hlavně o lásce, zradě, zklamání a o úsilí vyrovnávat se s následky, které jejich jednání přináší.

A když jahody opět dozrávaly, chystali se u Lorenců na svatbu. Anička si nevybrala nikoho z mnoha ženichů, vyvolila si toho, k němuž se její srdce nevědomky klonilo už dřív, a Štěpán ji matce uvedl opravdu jako dceru.

Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes.

Smutné i humorné příběhy skrývají často trpké stáří vesničanek, zvláště, pokud jim neslouží zdraví a nemohou se samy o sebe starat. A pokud nemají hodné děti nebo jak se říká z božího dopuštění musí chodit po vsích žebrotou.

Životem každého z nás procházejí tetinky. Tetinky blízké i ty vzdálenější a jejich osudy utkvívají v našich myslích… Šest poutavých příběhů o tetinkách nám nabízí i Vlasta Pittnerová v této knížce.

Obraz ze života lidu ve žďárských horách

Tonička a Kadla, dvě starší sestry, vyrůstají na statku se svou mladší sestrou Františkou. Navzdory očekávání nejstarší Toničky bylo rozhodnuto, že statek dostane Františka.

Do pozapomenutých osudů šlechty a zámeckého úřednictva dává spisovatelka Vlasta Pittnerová nahlédnout tentokrát v příbězích čerpaných v ovzduší zámků..

O trápeních s láskou, o svatbách šťastných i té, která skončila smrtí nevěsty, vypráví Vlasta Pittnerová v příbězích nazvaných Ve svatební noci.

Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků.

Tři povídky z pera Vlasty Pittnerové mají společné téma. Vlasta Pittnerová, jedna z nejčtenějších autorek Vysočiny, ve svých povídkách ukazuje na osudech lidí šťastný i nešťastný život na venkově i malém městě. Její povídky z přelomu 19. a 20.