Javořická Vlasta

Knížka téměř zcela neznámých próz Vlasty Javořické zobrazuje osudy lidí, především dívek a žen, kteří žili před mnoha lety, někdy více než před stoletím.

Čtyři povídky odehrávající se na venkově počátkem 20. století vypráví o rodinných vztazích, které zásadně ovlivňuje pouto k půdě a majetku.

Román vypráví o spokojeně žijící rodině na českém maloměstě, jejíž klid rozvrátí mladičká, půvabná, ale citově labilní a zhýčkaná nevěsta.

Bratři Cvrkové pokračují v rodinné tradici a poctivě vedou obchod s rozmanitým zbožím.

V příběhu věnovaném dramatickým osudům jedné selské rodiny od počátku války až do let šedesátých, v příběhu o vině, svědomí a také o lásce, zavede Vlasta Javořická své čtenáře tentokrát do českého Polabí.

Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“.

Příběh z autorčiny pozůstalosti se odehrává na Vysočině v posledních letech druhé světové války. Mladá, nezkušená dívka z města přijíždí na selský statek, aby dělala vychovatelku čtyřletému děvčátku a částečně tak nahradila její nemocnou matku.

Život si hraje s osudem jako vítr s obláčky. Kam foukne, tam zaletí … Kdo jiný nám o tom může vypravovat tak prostě a výstižně než naše oblíbené autorky 1. poloviny minulého století.

Jeden ze starých, hodně čtených románů Vlasty Javořické. Příběh dvou dívek, jejich rozdílného vztahu k životu, jejich rozličných, a přece souvisejících životních osudů.

Druhá kniha milostného románu Dvě růže je neoddělitelnou součástí celku. Čtenáře opět zavede do spleti citových dramat obou hrdinek, které jsou osou autorčina vyprávění. Osudy hlavních hrdinek se zde završují.

Příběh z malého města vypráví o osudu dvou rodin, z nichž v jedné vládne neobyčejná lidská ušlechtilost a solidarita ochraňující život opuštěné mladé dívky a starého otce.

Soubor sedmi povídek Kytka bílého bezu je 156. knihou, která vyšla od Vlasty Javořické po návratu svobody v roce 1989. Úctyhodný počet se zdá být završen, i když je možné, že některá díla, která spisovatelka napsala, budou casem ještě objevena.

Jako by sem slétl motýlek z rajských zahrad – tímto přirovnáním je v rozsáhlém románu, plném napětí a dějových zápletek, přiblížena čtenáři rozkošná Miriam. Kráčí přes nemalé překážky až ke hvězdám.

Čtenáři se jistě po delší době rádi seznámí s novými, dosud nevydanými povídkami stále oblíbené spisovatelky Vlasty Javořické. Dvanáct poetických i humorem okořeněných příběhů je vybráno z několika, většinou předválečných lidových kalendářů.

Úděl ženy ve všech podobách se v prózách Vlasty Javořické objevuje často. Povídky této knížky jsou doplněny láskyplnými autorčinými vzpomínkami na rodiče a autentickými příběhy žen, se kterými se setkávala ve svém mládí.

Dva díly příběhu s podtitulem „Román ženy“ nás zavede do malého města na Českomoravské vrchovině, kde se v první polovině 20. století odehrává příběh hlavní hrdinky Zdeny.

Román Meze rozorané patří mezi nejdramatičtější prózy Vlasty Javořické. Zobrazuje osudy selské rodiny Přecechtělovy z Českomoravské vysočiny, její zápasy, vztah k půdě, prohry, pokoření, citové a milostné vztahy.

Vypravování o osudech několika lidí z Českomoravské vysočiny v období první republiky, za protektorátu a v poválečných letech. Dramatický příběh o lásce, lidské závisti, zlobě i odpuštění.

Román z pozůstalosti zavádí čtenáře do padesátých let minulého století. Autorka rozvíjí příběh plný statečnosti, lásky a pevné víry v dobro.

Starosvětský příběh napsaný podle skutečné události – vyprávění „Aničky z počátecké nemocnice“…

Ve dvou prózách, z nichž děj jedné se odehrává téměř před devadesáti lety – v čase svatováclavského jubilea – a děj druhé je situován do nebe, vzdává autorka hold svatému Václavovi, patronu české země.

Knížka próz Vlasty Javořické je vlastně knížkou venkovských obrázků, venkovských příběhů. A především titulní próza, jak jinak, je samozřejmě o lásce.

Kniha vypráví příběhy oblíbených autorek Vlasty Javořické a Vlasty Pittnerové odehrávající se v první polovině minulého století.

Román z Vysočiny se odehrává ve druhém desetiletí 20. století a nabízí nejen obraz prostého lidu a pestrou mozaiku lidských charakterů, ale i bohatý popis venkovského života spjatého s přírodou, zvyky a předsudky.

Tři dosud knižně nevydané povídky z pera Vlasty Javořické o šťastných i nešťastných lidech.