Knihy Daniela

Pravidelné verše a hravé rýmy jsou základní surovinou sbírky básní a básniček psaných jen tak, pro radost. Důležitými ingrediencemi jsou nadhled, (sebe)ironie a humor. Pro dochucení nechybí ani hrst lásky či špetka deprese.

Autor Ján Marton žije a pôsobí vo Svite. Debutoval zbierkou Život nie je pes, je to suka (2009). Veršami vo svojej druhej zbierke Eskimák na korze (2010) potvrdil, že je obdivovateľom celoživotného diela Charlesa Bukowskeho.

Druhá básnická sbírka Marty Veselé Jirousové přináší vyzrálou, kultivovanou poezii, prodchnutou jemností ve vztahu ke světu a hlubokým duchovním rozměrem. Autorka se nebojí zpěvnosti, její verše jsou jasné a srozumitelné.

Po delší odmlce přichází autor s novou sbírkou Jeden člověk. Jedná se o sbírku neotřelou, byť by si jistě zasloužila být otřelou, což by svědčilo o tom, že je používaná a to velmi.

…Autor moc dobře ví, že nechce psát kýčovité básničky o vrnění kojence v kolíbce, ale spíše reflektuje některé důležité situace, které vyplývají z výchovy synů.

Sbírkou Káva pro H. (Kuchyňská revue) završuje autorka trilogii, jež zahrnuje období, kdy se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit (Sirka Henriho Bremonda 2016, Prázdniny s Henrim 2017).

Třetí básnická sbírka evangelického faráře, disidenta, chartisty a posléze profesora Evangelické teologické fakulty.

Knížku básní Martina Vopěnky tvoří dvaatřicet básní, jež jsem vybral z původních šestačtyřiceti.

Básnická sbírka.

Karel Jaromír Erben napsal sbírku baladických básní s názvem Kytice. Proč ještě vydávat Kytici? Protože tahle je prostě nádherná a zároveň přiměřená. Koláže z dobových rytin navodí dokonale atmosféru.

Paní mezičasu je knižní prvotina, která je koncipována jako deníkový záznam a představuje autorovu tvorbu vzniklou v průběhu jednoho roku. Čtenáře zaujme pohled autora na svět a zpříjemní několik pomíjivých okamžiků.

Ve sbírce Vztahy v C dur se Věra Borská vrací do situací prožívaných s nejbližšími lidmi. Obrací se také ke svým přátelům a místům, kam patří – oslovuje rodný dům, řeku, podél které kdysi vandrovala, krajinu.

Básnická sbírka českého básníka, muzeologa, překladatele, výtvarného kritika a historika umění. V poválečném období se objevilo jen málo temnějších autorů, než byl Antonín Bartušek.

Když Philip Sidney 17. října 1586 v mladém věku třiceti dvou let umírá následkem zranění z bitvy u Zutphenu, jeho díla kolují pouze v rukopisné podobě, některá zůstala nedokončena.

Výlevy Nářky Smích je zatím poslední sbírka Lawrence Ferlinghettiho z roku 2014. Knížka možná skromná co do počtu stran, bohatá však co do obsažnosti sdělení – na to jsme ostatně u tohoto básníka zvyklí. České vydání knihy vychází u příležitosti 100.

Sbírka surrealistických básní.

Třetí sbírce v řadě a zároveň první části autorovy tetralogie dominuje Motol – místo nemoci a uzdravení, vrátnice civilizované přírody a neuralgie citu. Nemocniční areál jako labyrint či město ve městě, ve kterém prostor nečekaně přechází v návštěvní hodiny.

Druhý díl textů francouzského básníka, dramatika, teoretika a herce, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě.

Je málo známou skutečností, že výtvarník Hans (Jean) Arp (1886–1966) byl rovněž činný na poli básnickém, jeho básnické dílo zabírá úctyhodné tři svazky.

Básnická prvotina. Dvě ženy, jedna deprese a 40 básní.

Autor sedmi básnických sbírek, ale rovněž výrazný představitel literatury faktu, slovenský básník Josef Leikert (1955) se českému čtenáři poezie představil poprvé sbírkou Pominutelnost.

Básnická sbírka. „Při psaní básní se nechávám vést intuicí. Všechny texty uvedené v této knize vznikly více či méně spontánně; spíše než jako autor se cítím být člověkem, který jen zapsal to, co zachytil ve vzduchu.

Třetí sbírka laureátky Ceny Jiřího Ortena Věry Rosí opouští znělkovou formu předchozí básnické knihy a jako by se obloukem vracela k prvotině Holý bílý kmen.

Jan Cempírek st. se narodil v roce 1946 v Benešově u Prahy. Dětství a mládí prožil v Poříčí nad Sázavou, jehož romantická krajina formovala jeho obrazotvornost. Poté přesídlil do jižních Čech. Žije s rodinou ve Vidově, jezdí na chalupu do Ločenic.