Knihy Daniela

Tomáš Tajchner ve svých básních bodá patou sice bolavou, ale na slabinách našich životů vybírá místa skutečně citlivá a nalézá je tam, kde možná sami netušíme, že je máme.

Dvanáct elegií současného ruského básníka (nar. 1935), kterému je doma i v Evropě přiznáváno postavení jednoho z nejdůležitějších básníků své generace (sám Brodskij, obvykle považovaný za „jedničku“.

Antologie českých básnířek, které vstupovaly do literatury na konci 60. let 20. století a především v 70. letech 20. století. V doslovu ke knize Milan Blahynka píše: Psát doslov ke knížce jedinečných veršů je nesmysl non plus ultra.

Pavel Bušta (nar. 1991) ve své druhé básnické sbírce opět suverénně pracuje s vázaným veršem, avšak nebrání se ani verši volnému.

Poezie pro „velké“ děti a „malé“ dospělé, inspirovaná svítáním na pobřeží moře. Každou noc se zde odehrává spousta příběhů, bojů a rituálů. Jen vnímaví mohou slyšet mluvit písek, zpívat vítr a přitom pozorovat tanec ptáků.

Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby.

První část Poundovy životní básnické skladby Cantos, jejíchž sto sedmnáct zpěvů psal přes padesát let.

Aj na básnika, ba na celú generáciu spisovateľov sa časom zabudne, ak ich nikto nepripomína. Zabudnutou mala zostať aj silná básnická generácia, pre ktorú bola lojalita ku komunistickému režimu povinným vízom pri vstupe do literatúry.

Bilanční sbírka moderní narativní poezie, přicházející v originálně nové, svěží a čtenářsky srozumitelné formě.

Málokterý ze současných polských básníků se těší u čtenářů i odborné kritiky tak svornému a příznivému přijetí jako Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki.

Čtvrtá kniha básní Jiřího Daníčka (1948) obsahuje texty, napsané v letech 2017 a 2018. Verše doprovázejí čtenáře na Cestě skrze Loutkové divadlo, Kalendář, Slova a písmena a Odpověď na otázku až po Šikmou věž, skrze šest oddílů, ze kterých se Katzovy sady skládají.

Jedna z těch starých a častým používáním už notně umolousaných definic praví, že přítel je člověk, který o nás všechno ví a přesto nás má rád. Je-li to pravda, pak by se básník Petr Pustoryj dal označit za přítele světa.

Běž a vyprávěj. / Nasaď oči, nos. Ukaž, že inkoust / teče z očí, že ubíhají roky. Těmito slovy končí Jakub Řehák svou první básnickou sbírku. Roky ubíhaly. Čas zanechal stopu na básníkových domech – hniloba, plesnivina, rez.

Sbírkou Český kalendář Michal Horáček navazuje na tři různorodé tradice: první jsou literární či malířské cykly inspirované ročním koloběhem, druhou lidový žánr knižních kalendářů, oblíbený zejména v devatenáctém století.

Další svazek z autorova díla obsahuje celky Atlantis, Ve znamení ryb, Hic iacet, Dětství, Exodus, Ke komu mluvím dnes a Monology do telefonu.

Sbírka Volný způsob shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Josefa Jandy, které vznikaly od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let minulého století. Jako komplementární ilustrační doprovod byly zařazeny koláže, jež autor systematicky sestavuje od roku 2011.

Životem jít a v duši cítit magické chvění, čistou, absolutní krásu.

Šesťdesiat pôsobivých básní, ktoré Mária Demitrová napísala, aby uctila pamiatku dobrého človeka, vynikajúceho hokejistu, svojho manžela Pavla Demitru, vychádza prvýkrát knižne.

Pozice, kterou Henry More (1614–1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost – a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí.

Už je to dávno, čo ten chlapec pre ňu robil kvety z piesku. Mal na to tú správnu formičku. Odvtedy sa naučil aj všeličomu inému.

Zbierka básni ruskej poetky Anny Achmatovovej vyšla prvý raz v septembri 1917. Prináša básne z rokov 1912–1917.

Velký objev nové české poezie. Vážně i nevážně s odkazy k avantgardě i k vlastnímu zaměstnání (hlavní seřizovač na úseku ohýbaných trubek). Zaumnost, hra, imaginace v tradici poetismu. Vladimír Pospíšil se narodil v roce 1976 v Jihlavě.

Obsáhlý výbor z básnického a esejistického díla ruského postsymbolisty, pozdního souputníka akméismu, vůdčího představitele porevoluční literární emigrace Vladislava Chodaseviče (1886–1939).

Propojením životních zkušeností, prožitků, pocitů a splněných i nesplněných snů v podobě slov, s obrázky mladého, životní krásou plného, energického talentu, vzniká příběh, jež ukrývá mnoho zviditelněných dotyků vlastní duše.