Motivační literatura

Slavný učitel osobního rozvoje z první poloviny dvacátého století má čtenářům stále co nabídnout.

Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích.

Magie v teorii a praxi je opus magnum světoznámého okultisty Aleistera Crowleyho (1875–1947), jehož příprava mu zabrala značnou část života a dnes se obecně považuje za jedno z nejdůležitějších pojednání o magii napsaných ve 20.

Autoři popisují část podstatných výchovných problémů projevujících se v současné rodině a hlavně ve školním prostředí. Zaměřují se především na konkrétní příběhy a situace ve školním prostředí.

Jak nás formuje zděděné rodinné trauma a jak je překonat Deprese. Úzkosti. Chronické bolesti. Fobie. Obsedantní myšlenky. Tyto obtíže v některých případech nemívají žádnou konkrétní příčinu. Odkud se tedy berou?

Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla.

Kniha je určena dětem ve věku 6 až 10 let, všechny strany jsou ilustrované. Pracovní listy jsou určeny dětem, které se učí číst a ve čtení se zdokonalují. Každý list je rozdělen na dvě části.

Karma a astrologie spolu mají mnoho společného: obojí se opírají o jistý univerzální zákon, který ovlivňuje osud člověka. Ten podle astrologie závisí na postavení hvězd v okamžiku narození, karma spojuje osud člověka s jeho minulými činy.

Z úvodu: „Milí mladí lidé. Moc se omlouvám. Tahle knížka je tak trochu kulometná palba. Nebo spíš kobercový nálet. Moc se omlouvám všem nevinným.

Mnoho lidí má pocit, že se alkohol stal příliš velkou součástí jejich denní rutiny, ale neví, jak z toho ven. Obávají se, že abstinence se bude rovnat odříkání a obtížím v osobním i společenském životě.

Monografie mapuje život a kazatelskou činnost českého luterského kazatele Jana Jeníka (1748–1827) v Berlíně. V této souvislosti se věnuje také Jeníkově biblické společnosti či sociálním aktivitám včetně jeho misijní školy.

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.