Když se potkají žena a muž, kolik lidí se vlastně potká? Kolik bytostí je s námi ve chvílích nejintimnějších – a nemusejí to být jen bytosti živé a lidské? V okamžicích milosti jsou stěny mezi námi tenké a propustné jako buněčná membrána – a nejen stěny mezi milenci, ale i mezi světy. Hrdinové Němcových příběhů hledají právě v tomto pohraničním pásu mezi světy skutečnými a jen tušenými nějakou formu milosti, ať už je kýženými odpustky nová láska, nový život, nebo alespoň pochopení toho dosavadního. Nové povídky Ludvíka Němce jsou vážnější a niternější nežli v předchozí Lásce na cizím hrobě, jsou však stejně pečlivě vybroušené. Asi jako magická zrcadla, v nichž vidíme nejen milenecké páry, nejen autorovu skrytou tvář, ale především sami sebe…