Společenské romány

Soubor esejistických pojednání a literárněhistorických úvah z pera bohemisty Vladimíra Novotného (1946) představuje monografickou analýzu dosavadního básnického, prozaického, ale i dramatického díla Pavla Rejchrta. Čili umělce.

Paedwankové ovládli Gordonovu zemi a zřídili si v ní stálou základnu. Vnikli do Orcigardu, zničili Sršní hnízdo a odvlekli hraničáře z Hořké Vody. Co udělají příště? Obyvatelé Pohraničí už vědí, že jim hrozí smrtelné nebezpečí.

Básnická sbírka brněnského autora Vladimíra Šrámka nazvaná M(n)ěsta je jeho sedmou básnickou knihou.
Jedná se o existenciálně laděnou poezii, v níž kromě Brna, v němž básník žije, jsou zachyceny skici měst, která se prolnula s básníkovým životem.

Básnická sbírka filosofujícího lyrika.

Co se stane, když se řekne pizza, guláš, eintopf? Nebo rostbíf, pilaf, boršč? A co způsobí šuej-ču-žou, suši, tortilla či Sachrův dort? Nejspíš se dostaví libá představa chuťového zážitku a začnou se sbíhat sliny.

Ve 2. světové válce působil v Číně tým českých lékařů.

V třetí knize básníka a prozaika mladší generace se pravidelně střídají básně a povídky. Čtenář je neustále překvapován: námětem, častěji však nečekaným tónem či druhem stylizace.
Reisingerovou silnou stránkou jsou přesné.

Život na Šumavě a v Pošumaví nebyl nikdy jednoduchý. Zvlášť když s kantořinou začínáte těsně po únoru 1948. Historie českého pohraničí očima českého kantora. Vladislav Taubenhansl je skvělý vypravěč.

Román Vladislava Vančury přináší příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpe-čí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka.

Příběh jednoho léta „poněkud nešťastného způsobu“. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Mladý, nepříliš úspěšný bojovník ve válečných robotech Jarmil Mařák zdědil kosmickou loď a „povolání“ hvězdného vandráka.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk.