Poezie

Druhá sbírka básní finalistky Literární soutěže Františka Halase (2019) a vítězky Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) vychází ne náhodou v roce autorčiných třicátin.

Básnicko-fotografická sbírka Zastaveni je knižní debut autorek Alžběty Johanky Petrové a Kateřiny Sýsové, který představuje uměleckou reflexi současnosti. Alžběta Johanka Petrová (1993) se narodila ve Vlašimi. Vystudovala divadelní dramaturgii a audiovizuální tvorbu v Opavě.

Nepojmenovávat, tedy neodloučit se. Zůstat v nenazvánu. Kde nelze jistě odlišit začátek od konce, záchranu od zločinu, jednu od druhé, tělo od těla. Králová totiž ví, že to, co nás všechny spojuje, je tělesnost. Nekontrolovatelná, tekutá hmota.

Hádám, jak daleko si budu, sáhnu-li na sebe vypůjčeným gestem, oslovím-li se infinitivem, nebudu-li precizní, růžolící maso, ale pravý úhel.    Pravý úhel může být utopicky chápán jako jediný správný úhel (pohledu).

Sbírka Alžběty Michalové (1991) v lecčems navazuje na její úspěšný debut Zřetelně nevyprávíš (Fra 2014), na sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků, v nichž vystavila křehký a krutý účet matce a otci (Viola Fischerová).

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci.

Výbor „Řeka s jediným břehem“ představuje autorčiny básně z období mezi lety 1996 a 2018 v překladu Libuše Valentové.

Pokud je v místnosti libovolný počet lidí, je poměr hovořícího k hovořícímu 1 : 1. Pokud se do konverzace zapojí Svahilec, mění se poměr na Svahilec : Svahilec. Říká, že to není jeho vina. Prý to zdědil po matce.

Mohou být ptáci, kteří létají nad námi, naši strážní andělé? Nebo některé ženy? Zachráníme naši planetu? Básnickou sbírku odvážného českého autora, ilustroval Nor Svein Magnussen.

Když měl stručně zhodnotit normalizační básníky, napsal jejich ústy, jejich perem: Moje věčné image,/ z prdelí mít garage. Před pětatřiceti lety jsem si všiml, že jsem v antikvariátě na Na Můstku denně.

Co by byl surrealismus bez Andrého Bretona? Co by byl Breton bez Nadji (1. vydání 1928, přepracované a doplněné vydání 1963), Spojitých nádob (1932), Šílené lásky (1937) a Arkánu 17 (1944)?

Tretia kniha Andrey Berzákovej nesie názov Amaryllis, meno nádhernej exotickej a jedovatej rastliny. Čo do krásy, obsah knihy nezostáva názvu nič dlžný, verše ožívajú a menia každodenné veci na studnice plné hlbokých emócií.