Military knihy

Proslulý historik a novinář se již téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit.

TO JE KONRAD HENLEIN – 200 snímků ze života sudetoněmeckého sjednotitele.

Meziválečnou Itálii ovládl fašismus vedený Benitem Mussolinim a „černé košile“ uplatňovaly teror proti každému, kdo dal najevo i nepatrný odpor k pokoře a poslušnosti.

Autorova nejvýznamnější kniha jako první ukázala zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku Izraele.

Kniha je psána v době, kdy řinčení pancíře nám zní v uších. Probírá celá tisíciletí minulosti, aby nám dala klíč k pochopení pancéřových divisí dneška. Začíná obléháním Troje, aby objasnila vojenský význam obléhání Stalingradu.

Je to příběh skupiny elitních pilotů bojujících ve Vietnamu v tajné letecké válce v Cessnách O-2 a v turbovrtulových letounech Bronco OV-10. Létali, co nejníže to šlo.

Svobodné město Gdaňsk je pojem známý každému, kdo se zajímá o období druhé světové války. Nárok na Gdaňsk byl jedním ze zásadních územních požadavků Třetí říše vůči Polsku.

Kniha je autentickým svědectvím člověka, který v devadesátých letech 20. století prožil v polní uniformě devět měsíců na africkém kontinentu v zemi, kam noha našince málokdy vkročí a která byla dlouhou dobu sužována občanskou válkou – v Libérii.

Celou lidskou historii neoddělitelně provází prokletí válek. Pro účely válčení jsou odedávna hledány stále účinnější a ničivější zbraně a válečné prostředky.

Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915.

Strhující a mrazivá reportáž je očitým svědectvím slovenského novináře přímo z místa konfliktu a živým kaleidoskopem mnoha životních příběhů, jež autor na východě Ukrajiny posbíral na obou stranách fronty.

Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení – skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné „bílé místo“ českých dějin.