Military knihy

V prosinci 1941 se Rudé armádě s vypětím všech sil podařilo zastavit postup Wehrmachtu na Moskvu a přejít do protiútoku. Pak ale došel dech také jí a fronta se ustálila.

Příběh „japonského Schindlera“, který zachraňoval i Čechoslováky, vláda ho za to potrestala. ***** V roce 1940 je Chiune „Sempo“ Sugihara oficiálně japonským vicekonzulem v Litvě.

Kniha vzpomínek Vasilije Krysova představuje čtenáři boje na východní frontě za druhé světové války očima mladého muže, jenž byl v roce 1942 naverbován k tankovým obrněným jednotkám.

Druhé vydání této publikace, tentokrát ve formátu Aero. Navazuje na Aero č.61 a č.87.

Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.

O zániku flotil křižníků na všech světových mořích Ať v severním Atlantiku, v Severním nebo Středozemním moři, v jižním Atlantiku nebo v Černém moři či v nekonečných dálkách Indického oceánu nebo Pacifiku, tam všude nesly křižníky hlavní tíhu námořn

Vpomínání na obě světové války minulého století může dát odpověď na to jak války vznikají, které společenské vrstvy je rozpoutávají a které z nich profitují. Ani Moskva, ani Paříž, ani Londýn druhou světovou válku nerozpoutaly.

Fašistický režim Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Duce těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie po válce – byť vítězné – a Evropy vůbec.

Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie.

po stopách naší nedávné historie Hlavním tématem knihy jsou jednotlivé protiletadlové raketové oddíly chránící tehdejší Československo. V menším měřítku se kniha zabývá užitím systémů v rámci obrany pozemních vojsk.

Ve dnech 5.-10. května 1945 prožívali obyvatelé České Skalice chvíle plné napětí, nadějí, ale i obav z posledních válečných událostí.

Prvé pokusy s hromadným usmrcením lidí za pomocí pojízdných plynových komor uskutečnili nacisté v roce 1939. Nejprve umírali duševně a mentálně postižení Němci a Rakušané, uprostřed války už byly vybíjeny celé tábory sovětských zajatců a civilistů.