Literatura faktu

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová.

Tak jsem napsal knihu.

Léta jsem přemýšlel, že to udělám, a dokonce jsem dostal pár pochybných nabídek. ("Je to hračka! Stačí udělat čtyři hodiny rozhovorů, najít někoho, kdo to za tebe napíše, dát tvůj obličej na obálku a bude to!

Aktualizované vydání strhujícího životního příběhu Pavla Grosse, prvního českého akvanauta, konstruktéra ponorek, vynálezce a vizionáře.

Každý bojoval na opačné straně Evropy.

V první části příběhu se setkáváme s Davidem, nezkušeným mladičkým volksdeutschem, jenž odjíždí po záboru Těšínska Poláky do Gdyně, a odtud do Afriky, kde je shodou náhod donucen bojovat proti Britům.

?Vyprávění o Fridě je dojemným příběhem o touze někam patřit, stesku a ztrátách.

Poprvé se Frida Grünfeldová objevila v policejních záznamech na jaře roku 1931. Byla Židovka, prostitutka a podezřelá ze špionáže – navíc těhotná.

Zevrubná dokumentární studie o německém průmyslníkovi a špionovi. Autorka se snaží o objektivní pohled na muže, který proslul jako zachránce židů v době 2. světové války.

Území Svitavska a Moravskotřebovska začleněné v říjnu 1938 do Německé říše nebylo místem poskytujícím zázemí pro činnost partyzánských oddílů.

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci,lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou.

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy.

První díl série publikací Homines scientiarum o významných českých vědcích a filosofech 20. století představuje myšlenkový svět následujících osobností z oblasti humanitních a společenských věd: Stanislav Sousedík (nar.

Třetí svazek představuje osobnosti z oblasti chemie. První kapitola je věnována anorganickému chemikovi Bohuslavu Braunerovi (1855–1935), který napomohl celosvětovému přijetí a zdokonalení Mendělejevova periodického systému prvků.