Literatura faktu

Svazek navazuje na první díl Lékařství starých Egypťanů, věnovaný chirurgii, ženské a dětské medicíně. Nyní se autoři zaměřují na vnitřní lékařství.

Kniha obsahuje rozhovory otce tzv. absurdního divadla s Claudem Bonnefoyem, literárním kritikem revue Quinzaine littéraire.

Kniha „Ad honorem Igor Vejsada“ přináší trojí pohled na osobnost a uměleckou tvorbu českého tanečníka, choreografa a pedagoga, pro něhož tanec je způsob, jak vyjádřit vztah k životu, světu, umění – a k Bohu.

Kniha Klavírní myšlení Ivana Klánského představuje čtenářům významnou osobnost současného pianistického umění, prof. Ivana Klánského.

Kniha seznamuje českého čtenáře s Montaleho pozoruhodnou a závažnou tvorbou esejistickou a kritickou, kterou autor sám nazýval svým „vedlejším povoláním“ (Il secondo mestiere).

Čtvrtý a předposlední díl postupně vydávaného nejzásadnějšího díla evropské vzdělanosti. Kniha přináší opět rozsáhlé úvodní originální studie Petra Vopěnky o tématech: Roviny a přímky, Planimetrie a stereometrie, Tělesové úhly a Platónské geometrické objekty.

První čtyři knihy Základů jsou věnovány planimetrii. Pojednávají o rovinných geometrických objektech (úsečce, trojúhelníku, kružnici, rovnoběžníku apod.) a o jejich základních vlastnostech a vztazích. Tvrzení jsou odvozována z několika axiomů a postulátů.

Pátá a šestá kniha Eukleidových Základů pojednává o poměrech veličin, především délek úseček a plošných obsahů triangulovatelných útvarů.

Knižní vydání překladu slavné Euripidovy antické tragédie Ifigenie v Aulidě. Překladu se ujal jeden z nejvýraznějších dramatiků a překladatelů poslední poloviny století Josef Topol (za filologické spolupráce Karla Hubky).

Ilustrovaná prechádzka bojmi od staroveku po súčasnosť Atlas európskych vojen obsahuje najdôležitejšie vojenské udalosti Európy radené chronologicky od staroveku po súčasnosť.

Publikace se zaměřuje na současný stav průmyslověprávní ochrany technických řešení a práv na označení v afrických zemích.

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí „literárního mýtu o umělém člověku“.