Literatura faktu

Katalog vychází k výstavě Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností (1985–2012), která už svým názvem odkazuje k základnímu rámci neo-modernizace v různých podobách, které provázejí umění a architekturu od počátku postmoderního obratu dodnes.

Publikace Nedělám nic a jiné práce překračuje primární funkci katalogu ke stejnojmenné výstavě v Moravské galerii v Brně.

Představuje stěžejní soubory Václava Stratila z let 2000–2015 v oblasti kresby.

Znovu vychází jedna z nejoblíbenějších her světové dramatiky s neméně slavným titulním hrdinou. 128. svazek edice D vychází v klasickém, ale stále živém překladu Jaroslava Vrchlického.

Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní podobu ještě Husserl sám.

Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře.

Nevšední vzpomínky zachycují životní osudy Edny Adan Ismailové, která jako první somálská dívka získala stipendium na ošetřovatelskou školu ve Velké Británii. Psal se rok 1954 a Edna udělala zásadní krok ke svému velkému snu – založit vlastní nemocnici.

V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva.

Ve své první a nejradikálnější knize, nazvané jednoduše Díla, se Édouard Levé (1965–2007) představuje jako podvratný eklektik, teoretický kutil a obsedantní vynálezce takřka rousselovského formátu.

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967–69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další).

Stručné dějiny jednoho z nejmenších evropských států s pozoruhodnou historií a obecně známými příbuzenskými vazbami na český trůn. Text líčí historii od nejstarších dějin přes vznik Lucemburského hradu a hrabství k éře největší slávy ve 14. a 15. století.

Slovenský diplomat a politik Eduard Kukan patril k najvýraznejším postavám našich novodobých dejín. V pozícii viacnásobného ministra zahraničných vecí určoval smer, akým sa Slovensko po rokoch mečiarizmu a povestnej „čiernej diery Európy“ vydá.

Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa.