Knihy kultura a dějiny umění

Miloš Žádník, profesí vědecký pracovník oboru aerodynamiky, ve svém „Zamyšlení nad lidským bytím“ ukazuje, že podstatou všeho existujícího jsou kvalitativní stránky informací, které současně předznamenávají smysl všech skutečností.

V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století.

Základní hodnota knihy prof. Bednáře tkví dle mého názoru v tom, že je pokusem o původní, nikoli jen interpretační, filosofickou monografii, což je v posledních desetiletích v Čechách neběžný jev.

Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou – bez ohledu na věk – mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.

České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J.

Sborník ze sympozia věnovaného životnímu jubileu PhDr. Františka Kautmana, významného českého literárního vědce a spisovatele, které v lednu 2012 uspořádala Společnost Dostojevského v Praze ve spolupráci se Slovanskou knihovnou.

Tento svazek nabízí svým čtenářům možnost podívat se spolu s autorkou do 500-milionové synchronní textové databáze Českého národního korpusu a na základě více než 20 000 dokladů, získaných z této databáze.

Iniciace je soubor rituálů, kultů, obřadů a zkoušek, po nichž následuje zásadní změna náboženského a sociálního statusu osoby, která iniciaci podstupuje.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

Kniha se zaměřuje na problematiku mluvního aktu a intencionálního stavu přání.

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy.

Dlouhodobý spor o dějiny, minulost, instituci paměti národa nebo ústav zkoumající povahu totalitních režimů zakrývá skutečnost, že jeho jádrem je filosofické pojetí času.