Knihy kultura a dějiny umění

Monografie zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK.
První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb.

Ludmila Uhlířová je přední česká badatelka v oblastech kvantitativní lingvistiky, jazykové kultury, syntaxe, bulharistiky a slavistiky a mnoha dalších.

Kniha bývalého slovenského premiéra a ekonoma Ľudovíta Ódora se stala nečekaným slovenským bestsellerem i přesto, že má více než 650 stran a obsahuje také mnoho vzorců a grafů. Provede vás však těmi nejdůležitějšími trendy současnosti a také budoucnosti. Nelekejte se!

Kniha je druhým dílem Antologie Divoké víno 1964–2007 V deseti kapitolách odpovídajících letům 2007–2017 přináší to nejlepší ze stránek Divokého vína, literárního a uměleckého časopisu založeného v roce 1964.

Pojem „světový názor“ je v současných českých humanitních vědách spojován především s pojmem „ideologie“, ba dokonce je s ním ztotožňován – přičemž „ideologií“ se zpravidla myslí normalizační podoba marxismu-leninismu.

Humanizace je jedním z ústředních motivů českého porevolučního vězeňství. Jak o humanizaci vypovídají zaměstnanci věznic a vězněné osoby? Jak se humanizační tendence projevují v každodenní vězeňské praxi?

Reprezentativní publikace mapuje hlavní obrysy vývoje i aktuální stav brněnské filozofické fakulty, která vždy patřila k předním českým vysokoškolským institucím a osobnosti s ní spjaté spoluurčovaly ráz celého regionu.

Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století – anketu o „nejzajímavější knihu“ pořádanou pravidelně v letech 1928–1941 a 1946–1949 deníkem Lidové noviny.

Ústní disputace byla po dlouhá staletí neodmyslitelným jádrem univerzitního kurikula. Je až s podivem, že se na něco tak elementárního a stěžejního mohlo zapomenout natolik, že se nyní jen s velkými obtížemi skládá mozaika pravidel a procesů kdysi tak slavné praxe.

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14.

Přestože Jan Duns Scotus, myslitel sklonku vrcholné scholastiky, nepochybně patří mezi nejvýznamnější filosofy západní tradice a svým historickým vlivem převyšuje i samotného Tomáše Akvinského.

Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.