Knihy kultura a dějiny umění

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).

Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jednou z klíčových osobností filosofie 20. století a jeho dílo jedním z hlavních pramenů moderní analytické filosofie. Svým myšlením naplnil univerzální nárok filosofie a svou teorií významu inspiroval mj. i etnology či lingvisty.

Pojem „světový názor“ je v současných českých humanitních vědách spojován především s pojmem „ideologie“, ba dokonce je s ním ztotožňován – přičemž „ideologií“ se zpravidla myslí normalizační podoba marxismu-leninismu.

Reprezentativní publikace mapuje hlavní obrysy vývoje i aktuální stav brněnské filozofické fakulty, která vždy patřila k předním českým vysokoškolským institucím a osobnosti s ní spjaté spoluurčovaly ráz celého regionu.

Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století – anketu o „nejzajímavější knihu“ pořádanou pravidelně v letech 1928–1941 a 1946–1949 deníkem Lidové noviny.

Ústní disputace byla po dlouhá staletí neodmyslitelným jádrem univerzitního kurikula. Je až s podivem, že se na něco tak elementárního a stěžejního mohlo zapomenout natolik, že se nyní jen s velkými obtížemi skládá mozaika pravidel a procesů kdysi tak slavné praxe.

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14.

Přestože Jan Duns Scotus, myslitel sklonku vrcholné scholastiky, nepochybně patří mezi nejvýznamnější filosofy západní tradice a svým historickým vlivem převyšuje i samotného Tomáše Akvinského.

Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.

Od šesťdesiatych rokov, kedy vyšiel Zamarovského zborník Utopisti a Šimečkove knihy o utópiách, nevznikla na Slovensku kniha, ktorá by systematicky spracovávala tému dejín utópií a utopizmu z pozície systematickej filozofie.

Kniha Natural jednoho z nejznámějších českých sochařů Lukáše Rittsteina (lautreáta ceny Jindřicha Chalupeckého a vedoucího ateliéru sochařství na Pražské Akademii výtvarných umění) je nejen monografií.