Knihy kultura a dějiny umění

Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu.

Od druhé poloviny devadesátých let 20. století je literatura šířena nejen prostřednictvím tištěných a audiovizuálních médií, ale využívá zároveň bezbřehý a dynamicky se vyvíjející prostor internetu.

Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí“ v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa.

Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky.

Slovník zahrne nejen medailonky našich archeologů, a to včetně těch, kteří se zabývají archeologií klasickou, působících v Egyptě, Mezopotámii a podobně, ale i cizích, kteří naopak působili či působí u nás, a to s výběrovou bibliografií.

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří.

Matyáš Kalina z?Jäthensteinu (1772–1848) byl právník, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy a archeolog, jeden ze zakladatelů české archeologie, filantrop.

Životopisná data, přehled výstav, realizací, ocenění a zastoupení ve sbírkách

Monografie o českém antisemitismu. Editory monografie jsou Karel Sýs a Alexej Mikulášek. Editoři o knize píšou: Kniha reaguje na – mírně napsáno – defektní jevy současné tzv.

První část dvousvazkové kultovní práce vůdčího teoretika naší avantgardy, nazvané O humoru, clownech a dadaistech, bývá sice hojně citována, leč na knižním trhu je prakticky nedostupná.

Reprint závěrečného svazku Teigova cyklu O humoru, clownech a dadaistech „kreslí svět moderní básně, svět, který voní; podává genezi dadaismu přehledem vývoje od Baudelairea až k Tzarovi.

Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka jako výraz přesvědčení, že určující podobou skutečnosti jsou konkrétní živé bytosti.