Knihy kultura a dějiny umění

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci.

Náš nesmírně složitý svět se překvapivě často řídí neočekávanými matematickými schématy. Alex Bellos, autor bestselleru Alexova dobrodružství v zemi čísel, se opět ujal role zábavného a současně trpělivého průvodce.

Na pochopenie toho, ako funguje svet okolo teba, treba poznať aspoň základné politické princípy. Politika je totiž úplne všade, aj keď si to ani neuvedomuješ. Ako občan máš rôzne práva a povinnosti – iné teraz a iné, keď vyrastieš.

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí.

Alexander Halvoník (1945) študoval na FFUK v Bratislave francúzštinu a slovenčinu. Po skončení štúdia pôsobil na viacerých postoch v oblasti kultúry, naposledy ako riaditeľ Literárneho informačného centra.

Lidé vyprávějí příběhy mimo jiné proto, aby si v paměti udrželi vzpomínky. Čím se ale liší vyprávění příběhů zachycujících traumatické zážitky z války, totalitní represe či katastrofy, jako byl výbuch atomové elektrárny v Černobylu?

Kniha se zabývá smyslem a dějinami obrazové tradice, tak jak ji uchovává a rozvíjí umění, jehož prostřednictvím ji dokážeme rozpoznávat a přijímat za svou. Zamýšlí se nad smyslem dějepisné a uměnovědné práce.

Kniha ve svých šesti studiích přináší fenomenologický výklad lidského života orientovaný a vedený centrálním deskriptivním vodítkem, jímž jsou bytostně spjaté a vzájemně se podmiňující děje vydělování, závislosti, interakce a otevírání.

Přehled dějin Židů v českých zemích v předmoderním období je uspořádán chronologicky – hlavní kapitoly se věnují osudům Židů v raném a vrcholném středověku, v pozdně středověkém a raně novověkém stavovském státě, v období rudolfinského Zlatého věku.

Lingvoliterární práce předního znalce české literatury 17.-20. století věnovaná meziválečné básnické tvorbě Jaroslava Seiferta.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být.

Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů.