Levné Knihy kultura a dějiny umění

Kniha Bez svědomí, založená na pětadvacetiletém převratném výzkumu, je jedinečnou cestou do mysli nebezpečných jedinců. Skutečně jsou od přírody neschopní empatie, nebo jsou oběťmi okolností? Jak a proč jim procházejí lži, podvody i vraždy? Jsou šílení, nebo jen zlí?

Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů.

Krátkosť pozemskej púte francúzskej filozofky, mystičky, odborárskej aktivistky Simone Weilovej (1909 – 1943), ktorú Albert Camus označil za „jediného veľkého ducha našej doby“, akoby bola úmerná hĺbke jej záberu, zračiacej sa v jej textoch.

V prvej časti sa spracúva štylistická paradigmatika. Tu je základným pojmom štyléma.

"…

Kolektivní monografie s názvem Vladislav Vančura v literárním kontextu 20. století byl inspirován 130. výročím Vančurova narození (23. června 2021) a 80. výročím jeho smrti (1. června 1942).

Kniha se zaměřuje na otázku, jakými metodami by bylo možné dosahovat srovnatelnosti testových verzí ve zkouškách vysoké důležitosti, a tím i srovnatelnosti a spravedlivosti při interpretaci výsledků těchto zkoušek.

Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc., bezpochyby největší znalec české malby v období secese, přináší ve své nejnovější knížce zasvěcený obraz české malby od 80. let 19. století do roku 1918.

Rozhovor s Adrienou Šimotovou je pokusem nahlédnout do způsobu myšlení naší přední výtvarné umělkyně, neobyčejně pevné a v životě těžce zkoušené ženy.

Cílem této edice je zpřístupnění významného pramene pro studium vnitřního života jezuitských řádových komunit, tzv. konsvetudinářů (Consuetidunes).

Od druhé poloviny devadesátých let 20. století je literatura šířena nejen prostřednictvím tištěných a audiovizuálních médií, ale využívá zároveň bezbřehý a dynamicky se vyvíjející prostor internetu.

Čtenáři se dostává do ruky šest studií Herberta Marcuse, nyní v českém překladu, z nichž nejstarší Nové prameny k založení historického materialismu pochází z roku 1932, nejmladší Represivní tolerance pak byla napsána v roce 1965, ale zásadně rozšířena v roce 1968.