Klasická literatura

Toto je proměna, nádherná a drsná Verwandlung. Co je ti do toho není příběh jakéhosi erotikou nabitého heterosexuálního vztahu či milostného trojúhelníku. Je to obsese. Obsedantní touha porozumět tomu druhému a sobě, a to za každou, možná i nejvyšší cenu.

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu. Hyena se hrbí nad každodenním kalichem hořkosti a slastně nasává to jediné, co ji dokáže opravdu ukojit – alkohol.

Planetky jsou svébytnou povídkovou sbírkou, která dost možná vypráví i váš příběh. Přináší dvanáct podobenství, k nimž autorku inspirovali výjimeční, a přitom zcela obyčejní lidé. Přátelé, rodina, kamarádi, sousedi, bližní.

Francouzský venkov na konci 19. století. Prostředí plné pověr, předsudků, klepů a nedůvěry k „přivandrovalcům“. Zanedbaný statek, na němž bez nadšení hospodaří bývalý právník André Trevillon s hrstkou služebnictva a postiženým synem.

Křehký příběh ze sedmdesátých let minulého století, z prostředí, které křehkým citům právě nepřálo. Příběh o tom, jak si poradit se životem bez cizí pomoci, cestou vlastnoručně ohmataného poznání, vykoupeného občas trpkostí, občas zakopnutím.

Próza s podtitulem Esej v próze zachycuje intimní situace i pocity a složitou cestu za sebepoznáním podstaty ženské bytosti.

Klára se raduje z nového bytu a možností, které jí snad nabídne. Jednoho rána se však probudí s krvácením do oční sítnice. Kolotoč zdravotních potíží, hledání odborných lékařů, vyšetření a pobytů v nemocnici se postupně roztáčí do nepředstavitelných rozměrů.

Třiadvacetileté Janě se právě konečně otevírá cesta k vysněnému vysokoškolskému studiu. Snaží se prožít pestré léto, ale připadá si tak trochu sama.

„Jak jsme to tehdy říkaly? Má mě rád, nemá mě rád, miluje mě, věrně, tajně, kašle na mě. Při každé té krátké větě se odtrhl jeden lístek z akátové větvičky. Ten, který zůstal poslední, ten platil.

Krehká literárna reportáž o vzťahu spisovateľky k veľkému ľudskému i tvorivému zjavu v slovenskej literatúre dvadsiateho storočia. Útla spomienková próza tvorí významnú časť literárnej tvorby Hany Ponickej.

Vlny Jaderského moře omývají chorvatská pobřežní městečka plná pohnutých příběhů. Jedním z nich je letovisko Baška Voda, o němž před smrtí mluvila i Lukášova matka. Skrývá se tam snad důvod, proč celý život neprojevovala emoce?

Opustená rodičmi a vychovaná starým otcom v malej podhorskej dedinke by Avery Adamsová mohla byť akousi novodobou Heidi. No jej život ani zďaleka nepripomína rozprávku. Keď sa v nemocnici preberie po autonehode, zistí, že stratila oveľa viac ako svoje auto. Stratila takmer všetko.