Levné Historické knihy

Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha.

Kniha je rozdělena mezi pět částečně vymezených období. Začíná rokem 1986, kdy se JZD Slušovice přejmenovalo na JZD Agrokombinát Slušovice. V tomto roce začal neuvěřitelný růst podniku, se zaměřením na kvalitativní ukazatele výroby.

Od počátku biblických dějin se vydávají lidé vedeni láskou a vírou na cesty k poutním místům. Věhlasná spirituální oáza naplněná klidem se nachází v Hejnicích, v zeleném údolí řeky Smědé a v obklíčení mezi bukovými přírodními rezervacemi.

Kniha shrnuje texty Petry Hanáková, Libuše Heczkové, Evy Kalivodové a Kateřiny Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice.

Ve svém již čtvrtém svazku, týkajícím se oblasti severní části Vysočiny, hlavně okolí Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, autorka s trpělivostí detektiva sbírá nová fakta a souvislosti o osobnostech, které měly a mají k tomuto krásnému kraji vztah.

Byť by název Rozmarné hostince valašské mohl lehce evokovat dojem, že se jedná o román, patří tato knihy do škatulky naučná literatura faktu. Pojednává především o valašských hostincích zhruba od poloviny 19.

Lužice a slovanská složka jejího obyvatelstva, Lužičtí Srbové, zaujímají v rámci českého společenského a kulturního povědomí osobité místo.

Celobarevná publikace srovnávacích fotografií „Třebíč včera a dnes I.“ připravená ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Třebíči, zachycuje podobu různých míst okresního města na Vysočině na dvojicích snímků, které od sebe dělí i více než sto let.

Sedmý svazek vyprávění o mlýnech, jejich vzniku, prodeji, přestavbách, požárech, osudech jednotlivých mlynářů i známých a méně známých mlynářských rodů (za všechny jmenujme alespoň Riegry ze Semil) líčí mlynářství na Českodubsku, Českolipsku, Frýdlantsku.

Život jako znakový proces je tématem této knihy,která na svých stránkách propojuje poznatky z lingvistiky a přírodních věd.

Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848, ač s jeho žurnalistickým dílem přichází do české společnosti „nový svět“ již v polovině čtyřicátých let 19.

Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918.