Levné Historické knihy

Tvrzení, že Evropa upadla do doby temna, ať již vlivem invaze germánských barbarů či šířením křesťanství, jak se nám snaží tvrdit od dob osvícenství různí myslitelé a jak se stalo dogmatem s nástupem komunismu u nás, tak toto tvrzení je historická le

Do obsahové stránky a členění knihy se částečně promítá návaznost na sympózium Pedagog a umění, uspořádané k poctě Vydrovy osobnosti v listopadu 2009 v Uměleckém centru UP v Olomouci (spoluprací Katedry výt. výchovy PF a Kat. dějin umění FF UP).

Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.

Publikace Hudebníkem u čs. kavalerie v Rusku se skládá z pěti částí a přináší osobité svědectví o slavném období působení československých legionářů v Rusku. Nejdůležitější částí jsou poměrně netradiční paměti Aloise Semeráda.

Dříve téměř zapomenutá, nebo v lepším případě jako bizarní figura hodnocená osobnost císaře Ferdinanda V.

Sbírka pětiverší volně inspirovaných poezií východu. Každý z textů vypráví určitý příběh nebo fixuje náhlé uvědomění souvislostí, občas se blížící jakési „epifanii“ či „satori“.

Sedmý svazek Opery reaguje hned na několik výročí – 80. výročí založení Pražského lingvistického kroužku, 80. výročí narození Jiřího Levého a 40. výročí jeho úmrtí a 50.

Kniha historika a slavisty Petra Kalety se zabývá otázkami politického života lužickosrbského etnika v době od vzniku NDR v roce 1949 až po sjednocení obou německých států v roce 1990.

Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí.

Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Proč sousedé začínají vraždit své sousedy? Kdo a proč v sobě najde sílu zachovat se lidsky uprostřed běsnění?

Touha po dobrodružství a napětí je v lidské mentalitě zakořeněná hluboce a silně. Kramářské tisky, noviny, šestákové romány – to všechno naši předkové „hltali“ s chutí.

V školách nás učia, že naši predkovia Slovania sem do strednej Európy prišli až niekedy v 6. storočí. To ale nie je pravda. Už i len dôkladnejšie a pozorné štúdium starých antických autorov jednoznačne poukazuje na to, že tu žijeme od pradávna.