Knihy film, divadlo a muzikál

Autorka se na stránkách připravované knihy ohlíží za posledními pěti šesti roky své práce, v rámci níž systematicky sledovala novinky a události ve francouzské společnosti, zvláště pak v kultuře a literatuře.

Za vznikem knihy stála řada různorodých nebo stále se opakujících otázek, které se na Vladimíra Kafku snesly po vydání knihy Život naživo a jež nebylo možné při sebevětší vůli zodpovědět.

Kniha je příspěvkem k současné debatě o hraném filmu jako médiu kulturně zprostředkované paměti. Autorka nahlíží filmy jako díla, která nabízejí jednak obraz éry, v níž byla vytvořena, jednak obrazy uplynulých událostí, k nimž se vztahuje jejich děj.

Po světě jej proslavily precizně provedené drobné grafiky (především ex libris), v rodném Kladně jeho grafická práce výrazně formovala knižní produkci nakladatele Jaroslava Šnajdra, v pražských salónech se těšily oblibě módní doplňky zhotovované podle jeho návrhů.

Kniha rozhovorov Iris Kopcsayovej s Pavlom Brankom obsahuje debaty na spoločenské, politické a filozofické témy: o konzumnej spoločnosti, o utečencoch, o slovenskom štáte, o filme, o viere v boha, ateizme, eutanázii či o zmysle života.

Knižní vydání disertační práce, která analyzuje problematiku uměleckého vzdělávání a jeho následného vlivu na pozdější životy absolventů a absolventek oborů volného umění na AVU.

Větrné mlýny se řadí mezi nejstarší technická zařízení. Typické jsou především pro Nizozemí, ale spoustu těchto ojedinělých staveb najdeme i v České republice. Každý mlýn má svou minulost, a někdy i dost dramatickou.

Tato knížka je o životě, o ženě, o lásce, o touhách a vášních, o životních prožitcích a také o příležitostech a možnostech, které jsme mnohdy my, ženy, nechaly ležet ladem jenom proto, abychom byly dokonalé a stále pro ty druhé připravené.

Publikace doprovázela stejnojmennou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a představuje dvanáct výstavních projektů, které ve 20. století formovaly dějiny designu v českých zemích.

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence. Svaz výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu.

Autorka se ve své práci věnuje umělecké činnosti divadelního režiséra Karla Nováka (1916–1968), jehož tvorba zůstala neprávem opomenuta v kontextu tvorby režisérů 50. a 60. let 20. století v Československu (např. O. Krejča, A. Radok nebo O. Ornest).

Podtitul výstavy by mohl znít Socha / imaginace, archetyp, exprese. Sestava děl/autorů konvenuje výrazové linii zastoupené například výstavou Divočina – příroda, duše, jazyk, která proběhla v Galerii Klatovy / Klenová roku 2002.