Knihy film, divadlo a muzikál

Kundera, Janáček i Balada pro banditu ve vzpomínkách slavného brněnského muzikologa Miloš Štědroň je osobností vskutku renesanční.

Maska je důležitou součástí divadelního vývoje. Pomáhá hercům pochopit základní divadelní interpretační postupy. Je to nástroj prastarý a velmi tajemný, zároveň účinný a také kultivující herecký projev.

Spomienkový dokument od praveku k rokenrolu je popretkávaný rôznymi príhodami, mýtami, faktami a hlavne aktérmi tej doby. Boli to pionieri rockovej hudby u nás, na ktorých sa nezaslúžene zabúda.

Počas jesenných rozhovorov s Martinom Mojžišom, z ktorých vznikla táto kniha, som si opakovane uvedomil, ako veľmi je to, čo sa na Slovensku počas 30 rokov reálne dialo, vzdialené od toho, čo si o tom väčšina ľudí myslela a myslí. Nebolo to veselé zistenie.

Nová kniha Štefana Hríba je ideálnym dovolenkovým čítaním. Prečítajte si výber jeho dvanástich najlepších rozhovorov z .týždňa.  Kedy slovenský prezident plakal? Kto uniesol túto krajinu? Kde sa stratila láska a ako sa tu bez nej žije? Čo spôsobilo referendum o rodine?

Príbehová história Slovenskej televízie so spomínaním z druhej strany obrazovky 66 známych televízakov, hercov, tvorcov všetkých profesií. Kniha obsahuje aj rozhovory s ponovembrovými riaditeľmi a štatutármi verejnoprávneho vysielateľa.

Významný český fotograf Ondřej Kavan přistoupil k výběru objektů i k jejich výtvarnému pojetí na umělecké úrovni srovnatelné s objekty samotnými.

Štefan Žáry, narodený roku 1918, je známy aj ako nadrealistický básnik. Surrealistická tvorba však predstavuje iba krátky úsek z polstoročia jeho literárneho úsilia: poézie, poviedok, románov, esejí, prekladov.

Víte, že hymnu francouzských revolucionářů Marseillaisu složil zarytý stoupenec monarchie? Že objev zlata v Kalifornii udělal z nejbohatšího muže světa žebráka? A že stačilo jen zavřít zadní branku, a Turci by nedobyli Cařihrad?

Mistrovský román rakouského spisovatele Stefana Zweiga (1881–1942) o tom, kam člověka může dovést neschopnost říkat ne, v dramatizaci Daniely Špinar.

Kniha Kinematografie zapomnění je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace v jedné z oblastí československé kultury, v kinematografii.

Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci?