Knihy film, divadlo a muzikál

Dvacet pět vybraných studií Mileny Bartlové z let 1999–2018 představuje různé možnosti přístupu k interpretaci uměleckých děl českého středověku, renesance i nedávné doby.

Kniha přináší souhrn informací týkajících se dějin bývalého dominikánského kláštera a kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku, stavebního vývoje a rozsáhlé rekonstrukce objektu.

Vzpomínky, články, rozhovory, dokumenty, dopisy, které odrážejí život a dobu této výrazné evangelické osobnosti.

O skupině UB 12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění jako například Václav Boštík, Jiří John, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová a další, zatím nevyšla žádná publikace.

Krásná, výpravná publikace nám ukazuje krásy moravské krajiny. Kniha zve k prožitku tajemství, které se ukrývá za hradbami měst, za zdmi nejnavštěvovanějších památek. Žádný zázračný turistický div, jen udivený poutníkův obdiv.

Zbierka postrehov, glos, fejtónov a krátkych próz Milky Zimkovej je ako uvitý modravý barvinkový veniec na Veľkú noc za čias jej mladosti.

Kam až zachádza túžba po absolútnej moci, síce ustanovenej podľa demokratických pravidiel, no bez dostatočnej kontroly?

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy.

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě.

U počátků české moderní hudby stály dvě velké osobnosti, Bedřich Smetana dílem skladatelským a Otakar Hostinský činností vědeckou a kritickou.
Ve Smetanově operní tvorbě, navazující na Wagnerovu koncepci dramatického díla, spatřoval Hostinský pokrok.

Česká i evropská hudba prodělala v poválečném období překotný a v mnoha směrech kontroverzní vývoj. Padesátá a šedesátá léta minulého století patří k dosud málo prozkoumaným etapám vývoje české hudební estetiky, vědy a kritiky.

Portréty štyroch dramatikov strednej generácie – Viliama Klimáčka, Laca Keratu, Pavla Janíka a Silvestra Lavríka – prispievajú k poznaniu dnešného stavu, v ktorom sa táto oblasť tvorby u nás nachádza.