Česká současná literatura

TA NOC SE NEJSPÍŠ NEVRÁTÍ je cyklus jedenácti beletristických povídek ze současnosti prozaika a publicisty Ilji Kučery ml.

Třetí beletristický počin šestačtyřicetiletého novináře a publicisty Ilji Kučery ml.. Odehrává se souběžně ve dvou časových rovinách, první víceméně současné, druhé probíhající koncem osmdesátých let.

Deset humorných i vážných povídek spojuje postava novodobého Enšpígla, romského bezdomovce zvaného Kaštánek, který v rokycanské herně vypráví nevšední historky za pivo či rum.

Představte si tmu a člověka, který vám servíruje kávu. Tápete rukama po stole, hledáte hrnek, lžičku. U toho narazíte na skleničku vašeho kamaráda. Všechny ostatní smysly, především sluch, pracují naplno. Najednou je chuť kávy úplně jiná.

„Příběh pohnuté historie naší země nahlížený dětskýma očima by si měl přečíst každý, aby byl napříště schopen zabránit chybám, které společnost směřují k nezvratné katastrofě.“ Kateřina Tučková, autorka knihy Vyhnání Gerty Schnirch Píše se rok 1938.

Židovské pověsti, které obsahuje kniha předkládaná čtenáři, jsou zvláště v dnešní době nekonečnou studnicí poznání, poučení a letité zkušenosti, pramenící z historie utlačovaného národa.

Život a písanie Ireny Brežnej poznačila skúsenosť emigrácie z Československa do Švajčiarska v roku 1968. Tento zlomový zážitok tvorí skryté aj očividné podložie jej reportáží, esejí a próz.

V povídkovém souboru Čím se liší tato noc představuje autorka devět zšeřelých, baladicky laděných příběhů.

Po bestselerech Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda. Čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí.

Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů.

Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.

Hned v úvodu této vtipné, ale i dojemné perestrojkové „road-movie“ definuje dvacetiletá Róza svůj osudový plán zcela jasně. Musí „najít Ostraváka a přiznat, že ho miluje“.