Česká současná literatura

Soubor povídek Víta Kremličky nazvaný Amazonské Medy a opatřený podtitulem Vyprávění amerykánských Yndův se podstatně odlišuje od autorovy dosud známé převážně básnické tvorby.

Vít Kremlička a jeho sebraná drobná próza. Málem čtyři dekády „života s vínem“. Z undergroundu k patafyzice a dada – a zase zpátky. Volné fantazie, bohatýrsky načechraný slovník, totální styl.

Osudy hrdinů kultovního filmu Bony a klid po 25 letech jsou tématem novely filmového režiséra Víta Olmera, podle které začíná natáčet i celovečerní film Bony a klid 2.

Když prohraješ, musíš sníst padesát masových kuliček se šlehačkou! Příběh dává nahlédnout pod pokličku práce ve velkém obchodním řetězci s nábytkem, kde dochází k nejrůznějším situacím jak mezi zaměstnanci, tak se zákazníky.

S inteligencí a humorem napsané čtivé povídky – nejen ze všedních dnů – mimo jiné ukazují, že i ten nejobyčejnější příběh lidského života může být v podání dobrého autora neobyčejný.

Pro výběr do souboru kratších próz Loli paradička Víti Staviarského, autora v Čechách šířeji takřka neznámého, byly vybrány tři rozsáhlejší Staviarského texty, jejichž společným jmenovatelem jsou postavy z východoslovenských romských osad.

Tato kniha je malou poctou půvabné Praze. Město, které vám umožní snít, zkoušet, tvořit. Město, které bylo šťastné, že neutrpělo ani přírodní katastrofy, ani lidskou nerozumnost, která vede k vyrovnání vlastních výtvorů.

Čtyřiadvacet příběhů českých i zahraničních spisovatelů a spisovatelek (mezi něž patří slovutní autoři ověnčení literárními cenami i zástupci mladé generace) nabízí literární divokost v různých podobách.

Jízda Ballovým vlakem stojí za to, krajinou za okny je sice nevábné současné Slovensko, spolucestujícími jsou obskurní postavičky slovenského mikrosvěta – potkat tu lze kohokoliv, mafiána, kanibala, sestřičku pracující v cizině.

Souborné vydání tří próz – Měsíc ve žních, Dimanche a Paris a Číňanova pěna. Jejich dění se odehrává ve velmi různých a odlišných přírodních i lidských prostředích – v českém (moravský venkov, Praha), francouzském (Paříž, Provence) a polynéském (Tahiti).

Kniha vystavěná na hranicích románu a dokumentu. Vypravěč posílá dopisy příbuzným a přátelům z Tahiti. Dopisy se proměňují v román, jak v nich autor zaznamenává svou tahitskou každodennost i události z českého domova, o nichž se dozvídá.

Svět není ani černý, ani bílý. Dokonce ani uprostřed zuřící světové války.