Česká klasická literatura

Populární Povídky malostranské známého českého autora Jana Nerudy vycházejí v rámci řady Adaptované české prózy určené studentům češtiny jako cizího jazyka.

S přesnou pozorovací schopností, zevrubnou znalostí svého prostředí a novinářským vtipem líčí Jan Neruda se shovívavým nadhledem zkušeného vypravěče životní příběhy pražských figurek.

Edice Doporučená školní četba vám přináší nejznámější dílo slavného českého spisovatele Jana Nerudy. Soubor třinácti povídek odehrávajících se v polovině 19.

Bestií se žena nerodí, bestií se stává!

Barbara Nesvadbová se vrací k hrdince Řízkařů, mladé novinářce Karle, která řeší další milostné trable a vážné i humorné problémy s muži.

"Napínavé vyprávění o světě, který se nenávratně mění“

Naše planeta i život na ní se proměňují – a to rychleji než kdy předtím. Devítiletá Mia má proto spoustu otázek: Proč někde lidé trpí hlady, zatímco jinde se jídlo vyhazuje?

Povídky známé české spisovatelky a novinářky. Momentky zachycují chvíle, kdy se náš život láme; jsou to okamžiky hlubokého štěstí i bolestných ztrát nebo fatálních rozhodnutí. „Jsou chvíle, které zůstanou v hlavě jako v albu. Navždy.

Plemeno Hamrů, vydané poprvé v roce 1940, by mohla většina čtenářů pokládat za novinku. Tento román – o rodu, sídlícím na rasovně Satan a poznamenaná prokletím – totiž nevyšel už téměř padesát pět let. Dlouho ani vyjít nemohl.

Život architekta Tomáše Merce je plný emocí, a zároveň plný chladu – v rodině, v zaměstnání, má spíše známé než přátele. S lehkostí jemu vlastní navazuje nové milostné vztahy, a se stejnou lehkostí je ukončuje.

Niklův Deníček, nebo spíše neobyčejný atlas neobyčejných bytostí – sbírka podivínů, které autor v průběhu let potkal, ať už v životě, nebo ve své fantazii.

Výtvarník Petr Nikl vedle svého talentu výtvarného má i mimořádný dar literární. Jeho knihy vždy kombinují stránku literární a výtvarnou. Nejinak je tomu i v knize Soupravy, v níž stránka literární poprvé zcela převažuje.

Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je se narodila po druhé světové válce. Její prarodiče, cihelňáci z předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se do původní vlasti.

Autorka snáší argumenty na podporu podezření, že věčně nespokojené, útočné ženy dupou po mužském sebevědomí a sebecitu, hecovány k sobectví a pěstování takzvané kariéry feministickou ideologií a články lehkomyslných žvanivých redaktorek.