Tato souborná nahrávka smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů vznikla v letech 1979–1983, ve vrcholném období Panochova kvarteta, souboru, který v sezóně 2008 / 09 oslaví čtyřicet let umělecké činnosti. Kvartety Bohuslava Martinů jsou rozsety po dlouhé epoše a každý je světem sám pro sebe. V meziválečném období se objevuje impresionistické ladění (tzv. Francouzský, a čtvrtý již z Paříže z roku 1937). V Kvartetu č. 2 (1925) snad poprvé vystupuje zcela zjevně osobitá tvář Martinů – skladatele. S JanáčkovýmiListy důvěrnými jako by byl spřízněn pátý kvartet (Paříž 1938), a to lidským pozadím i vášnivostí vycházející z vnitřního přetlaku. Po šestém (1946), kde jakoby dostávala svou moderní paralelu životní epizoda Dvořákova působení v Americe, Martinů završuje své kvartetní dílo sedmým, zvaným Concerto da camera, dílkem vnitřní pohody; jakoby v této nejhranější komorní skladbě Martinů nastal čas pro tiché ohlédnutí a zamyšlení. Špičková nahrávka smyčcových kvartetu B. Martinů v interpretaci Panochova kvarteta