Zygmunt Bauman

Vedlejší škody, sousloví známé především z vojenské terminologie, užívá sociolog Zygmunt Bauman, když se zamýšlí nad narůstající sociální nerovností a marginalizací lidského utrpení, jež dosahují stále větších rozměrů.

Známý sociolog Zygmunt Bauman (1925 – 2017) se ve své poslední knize věnuje tématu uprchlické krize.

Vo svojej poslednej knihe, ktorá bola publikovaná až po jeho smrti v januári 2017, sa Bauman venuje tendenciám, ktoré sú prejavom nostalgických túžob po idealizovanej či imaginárnej minulosti. Z tejto pozície analyzuje príčiny kríz súčasnej spoločnosti.

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.

Kniha zpracovává jeden z klíčových konceptů, s nimiž přišel slavný sociolog Zygmunt Bauman. Podle něj ideu tekuté modernity charakterizuje individualismus, narůstající pocit nejistoty a privatizace ambivalence.

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.

Na počátku jednadvacátého století žijeme znovu v době strachu. Ať už jde o strach z válečných konfliktů, teroristických útoků nebo z přírodních, ekologických katastrof. Žijeme ve stavu neustálé úzkosti z nebezpečí, která mohou kdykoli a neohlášeně zasáhnout.

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.