Vlastimil Vondruška

Třetí díl začíná Karlovým bojem o korunu římského krále po Ludvíku Bavorovi, ale také hledáním nové nevěsty po smrti milované ženy Blanky. Karel se mění v rozhodného a nemilosrdného vládce, který je ochoten volit jakoukoli cestu, aby dosáhl svého.

Oldřich z Chlumu se svými pomocníky panošem Otou a velitelem Divišem odjíždějí na pokyn českého krále Přemysla do Náchoda.

Jiří Adam z Dobronína v době mládí poznal Sabinu, ženu, která se později stala majitelkou jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském.

V dalším příběhu z pera známého autora se Oldřich z Chlumu a jeho pomocníci odeberou se dvorem českého krále Přemysla II. Otakara do Prácheňska, kde se má konat zasedání zemského soudu.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen – ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století.

Šestidílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18.

Pri vojenskej výprave do Horného Uhorska sa vojkám Přemysla II. Otakara podarí obsadiť Nitru. Správy mesta sa ujíma zástupca českého kráľa, Oldřich z Chlumu. Jedného rána sa na Dolnej bráne nájde obesené telo kanonika nitrianskej kapituly.

V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve.

Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18.

Přemysl II. Otakar slaví patnácté výročí korunovace českým králem. Jeho manželka Kunhuta mu spolu s několika předními velmoži uchystá jako překvapení okázalou oslavu na Křivoklátě, kam se sjedou nejen jeho věrní stoupenci, ale také řada zahraničních spojenců.

Před třiceti lety prosadila skupinka mocných Velký reset. Zdůvodnila ho tím, že je třeba zabránit chaosu, ničení planety, dát všem stejná práva a odstranit chudobu, neboť spravedlivé je, aby nikdo nevlastnil nic.

Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy zajímavých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky.

Přemysl II. zvaný Otakar slaví patnácté výročí korunovace českým králem. Jeho manželka Kunhuta mu připraví jako překvapení okázalou oslavu na Křivoklátě. Brzy však přijde zpráva o chystaném zločinu a záhy se začnou kupit mrtvoly rychlostí blesku.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna, římského císaře a českého krále Karla IV.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína se stane písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro.

„Cesta Lucemburků na český trůn nebyla jednoduchá a více než meče hovořila zpočátku diplomacie,“ píše Vlastimil Vondruška. Lucemburská epopej začíná právě tam, kde končí autorova Přemyslovská epopej.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná vyhnáním krále Vladislava I., který prchá ze země i se svými syny. Mladý Přemysl se uchýlí do Míšeňska.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.

Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech a končí smrtí jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku. Celé 14.

„Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v domech měšťanských jako jiný měšťan,“ píše Karel IV.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svůj statek na Vysočině, kde hodlá během Vánoc odpočívat. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá stařena, která byla kdysi jeho kojnou.

Na konci roku 1347 umírá vlivný a schopný římský císař Ludvík Bavor. Karlu IV. se tím otevírá cesta, jak bojovat o vysněný titul. Díky promyšlené vysoké politice i vychytralé taktice je jeho úsilí završeno roku 1355 korunovací na římského císaře.