Václav Junek

K tématu Protektorát Böhmen und Mähren už přispělo svými díly mnoho autorů. Václav Junek dokonce opakovaně několika úspěšnými tituly.

Je pole u Turska bojištěm Lucké války, jaká mystéria obestírají hrad Houska, byla prohra husitů u Lipan vina Jana Čapka ze Sán, byl Faust skutečně v Praze, jaký je význam Bílé hory pro české dějiny, jak to bylo s Rukopisy a jejich autory, kdo byli rodiče Boženy Němcové.

ZENTA nebyla jen obyčejnou lodí, ale svým způsobem milníkem a symbolem C. a k. námořnictva, téhož námořnictva, v němž kromě Rakušanů a Maďarů sloužili i četní další obyvatelé Rakousko-Uherské monarchie, Čechy nevyjímaje.

Osobnosti českých respektive československých prezidentů počínaje Masarykem a konce Zemanem jsou natolik odlišné, ze se snad ani nechce věřit v nějaké příbuzné genetické kořeny Jejich politické životopisy jsou dostatečně známy, méně se však literatura věnuje tomu.

Nová kniha Václava Junka přibližuje zajímavým způsobem osudy města Berouna na pozadí válečných dob od starověku po dnešek. Beroun byl jako město velice dobře opevněn a jeho fortifikace procházela pravidelnými úpravami a četnými vylepšeními.

Severní oblasti Čech byly vždy důležitou obrannou hradbou našich zemí.

Historická literatura i další prameny běžně prezentují Dejvice jako jakési bílé místo na mapě Pražského povstání v Květnu 1945. S výmluvou, že se zde tehdy snad vůbec nic nedělo, protože tyto Dejvice drželi pevně „Němci“.

V knize DOBRODRUH z VÁCLAVÁKU Václav Junek syn, zavedený spisovatel a scénárista, ji napsal o svém otci Václavu Junkovi, známém grafikovi, malíři a ilustrátorovi, takříkajíc už ve zralém věku.

Nejen Francie spoléhala na začátku druhé světové války na své betonové pevnosti a systémy opevnění. Další, kdo se touto cestou vydal, byli Belgičané se svojí velkolepou pevností známou jako Eben Emael.

Osobnost Dr. Edvarda Beneše bývá zpravidla označována přinejmenším za spornou.

Vlakem, na kole, autem, po řece, autobusem a také se tam chodí pěšky. To proto, abyste se dostali do ráje. Do úžasné vsi při Berounce, do zasněných údolí té skvělé řeky, do hlubokých lesů nad jejími zákruty a peřejemi, k tamním divokým skalám.

Všichni známe řadu celebrit z televizních obrazovek, divadelních prken, koncertních podií, z novin a časopisů nebo z jiných médií.

Wolfgang Amadeus Mozart a Praha, to je poměrně často probírané téma. Co když to ale bylo s Mozartem a zlatým městem na Vltavě trochu jinak? MOZARTOVY PRAŽSKÉ NOCI přináší čtenáři trochu jiný pohled na dané téma.

NÁPRAVNÍK ZAŽITÝCH NEPRAVD (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku.

Kniha je určena všem, kteří se v současné nebezpečné době dovedou zamyslet nad omylem, jehož důsledky pociťujeme dodnes.

Konec války se nezadržitelně blíží, ale nacisté v Čechách se stále ještě připravují na poslední zoufalou obranu. Každý již cítí, že společně s jarem přichází i poslední etapa války, která zasáhla do jejich životů.

Každý slyšel o Štěchovickém pokladu alespoň jednou za život. Vždyť média vyprávěním o jeho hledání alespoň jednou ročně zaplňují zprávy. Jak to ale je s tímto pokladem neznámé hodnoty ve skutečnosti? Jaký je příběh jejího hledání a samozřejmě jeho uložení?

Jak už sám název a přebal knihy napovídají, je více než zřejmé, že rodinná historie světově proslulého a takřka nedotknutelného Václava Havla skrývá jedno velké tajemství. Žije mezi námi jeho biologický sourozenec, tedy třetí bratr Václava a Ivana, muž.

Sedm vůní Pražského jara je knížka, která se rozhodně nepodobá žádnému z titulů, které na toto téma zatím vyšly a jistě ještě vyjdou.

Základem tématu i děje nové Junkovy knížky jsou pevná a nezpochybnitelná historická fakta.

Nejen při sběru materiálů pro autorovu knihu o Lídě Baarové a její „berlínské éře“ v letech 1936–1938, ale i předtím i potom se autor dostal k celé řadě podkladů, které se nějakým způsobem týkaly (resp.

Tři díly románového příběhu U nich na Sázavě „Hledání domova“, „Krásná epocha“ a „Nové krásné zítřky?“ postupně evokují panenské doby Posázaví včetně dávných lesáků, vorařů a kameníků; bájný čas trampů, chatařů a skautů 20. a 30.

Umřít pro film? rozhodně není obvyklá memoárová kniha o tom jak jsme kdy co natáčeli a jak u toho bývalo veselo.

Některé domy mají zajímavé osudy, protkané s lidmi, kteří v nich žijí. Ve vile Addě žil po generace Fischlů-Rybičků, jejichž rodová linie sahá až do třináctého století. S původně kupeckou rodinou se čtenář však seznamuje v době 19.