Miroslav Šnajdr

Mezi doslova legendární letouny španělské občanské války se zařadila sovětská jednoplošná stíhačka Polikarpov I-16. Obecně známou se stala pod hanlivým označením, které jí přisoudili španělští nacionalisté právě během tohoto krvavého konfliktu: Rata (krysa).

Polský stíhací letoun PZL P.11 patřil v době svého vzniku mezi nejprogresívnější konstrukce ve své kategorii. V září 1939, v době napadení Polska byl však již zastaralý.

Druhá část práce věnované nasazení stíhacích dvouplošníků během občanské války ve Španělsku se zabývá především obdobím od dubna do října 1937.

Na přelomu let 1941 a 1942 stála i padala síla Fighter Command (velitelství stíhacího letectva) se Spitfiry Mk.V. Verze se u squadron RAF na mateřských ostrovech objevila na jaře 1941 a postupně se zde zásadním způsobem rozšířila.

Mezi nejdůležitější letadla, za jejichž řízení usedali během těžkých let druhé světové války českoslovenští piloti, patří bezesporu Spitfire Mk.V.

Během roku 1943 postupně rostla zprvu nedostačující produkce Spitfirů Mk.IX a původně přechodová verze se stávala základem výzbroje Fighter Command. Do řadové služby přicházely nové subverze činící z „devítky“ ještě dokonalejší válečný stroj.

Tato publikace se zabývá úplným začátkem měření sil mezi stíhacími piloty RAF a jejich protivníky z řad Luftwaffe. Z pohledu pilotů britských stíhacích squadron se zde vedl boj na život a na smrt a odehrávala se skutečná dramata.

Kniha se zabývá vybranými epizodami leteckých bojů občanské války ve Španělsku, zejména těmi, které se odehrávaly roku 1936 nad Madridem a v roce 1938 během bitvy na Ebru.