Miroslav Irra

S nástupem moderní techniky, která kladla na pilota čím dál tím větší nároky, narůstal problém zajištění letounů, které by se co nejvíce přibližovaly svými vlastnostmi bojovému stroji, na který měli cvičení piloti přejít.

S nástupem moderní techniky, která kladla na pilota čím dál tím větší nároky, narůstal problém zajištění letounů, které by se co nejvíce přibližovaly svými vlastnostmi bojovému stroji, na který měli cvičení piloti přejít.

Čs. letectvo po válce evidovalo tři produkty firmy Heinkel – He 72, He 111 a He 219, v případě He 111 a He 219 v počtu pouze několika kusů, počet He 72 přesáhl desítku. Všechny naše He 72 byly v majetku čs. vojenské správy, avšak byly zapůjčeny aeroklubům.

Tento létající aparát je bezesporu možné přiřadit mezi poválečné „unikáty“ provozované čs. vojenským letectvem.

Období let 1951 – 1961 bylo pro pokračování historie Zvolenského leteckého pluku zvoleno záměrně. Je totiž významné přechodem na proudovou leteckou techniku a zároveň tím, že pluk byl od roku 1952 do roku 1961 součástí 1. lsd/sld. Rok 1951 přinesl převratné změny.

60. léta byla pro 1. slp významná zejména přechodem na další generací stíhacích letounů konstrukční kanceláře MiG, v tomto případě na typ MiG-21 a jeho verze. Po celé období let 1962–1970 se pluk nacházel v sestavě 3. sPVOS, resp. od r. 1969 3. dPVOS.

V jakém duchu se bude odvíjet další rok, napověděl tajný rozkaz velitele pluku ze 3.1.1971: „Novému leninskému vedení strany se podařilo vyvést KSČ a celou společnost z hluboké politické krize.

Avii S/CS-92 Me 262 v československém letectvu autora M.Irry. Publikace popisuje zkoušky, výrobu a nasazení německého proudového stíhače Messerschmitt Me 262 v československém letectvu po roce 1945.

Protivzdušná obrana Československa v závěrečném období studené války * Publikace uzavírá trilogii pojednávající o budování československé protivzdušné obrany. Třetí závěrečná část popisuje situaci od roku 1980.

Další sešit edice Aero přináší pokračování historie nasazení klasické patnáctky v čs. letectvu. Přes velkou reorganizaci čs. letectva v r. 1958 a její materiální a personální důsledky se dostáváme do 60.

Další sešit edice Aero přináší závěrečnou pasáž historie nasazení klasické patnáctky v čs. letectvu. Čtenář se zde seznámí s akrobatickými skupinami čs.

„Síbl“, neboli trofejní letoun německého původu Siebel Si 204 a jeho čs. bezlicenční kopie Aero C-3 patří bezesporu mezi legendární letouny poválečné éry čs. letectva.

„Síbl“, neboli trofejní letoun německého původu Siebel Si 204 a jeho čs. bezlicenční kopie Aero C-3 patří bezesporu mezi legendární letouny poválečné éry čs. letectva.

Publikace navazuje na AERO č.94 MiG-15bis v čs. vojenském letectvu 1. díl. Popis verze MiG-15bis, detailní soupis všech MiG-15bis dovezených ze SSSR a vyrobených v ČSR. Popis dalších verzí MiG-15bis – MiG-15bisT, MiG-15bisR a MiG-15bisSB.

Československá bezlicenční kopie německého elementárního cvičného letounu Bücker Bü 131 „Jungman“, vyráběná po označením Aero C-4/104 a známá u nás pod přezdívkou „Bikr“, je jednou z legend období poválečné výstavby čs. vojenského letectva.

S rozmachem exportu L-39 vyvstal zejména se strany zákazníků ze zemí třetího světa požadavek na verzi se zvýšenou únosností výzbroje.

První desetiletí poválečné výstavby čs.

Do roku 1951 vkročilo čs. letectvo pod dojmem války v Koreji a očekávání možného válečného konfliktu i v Evropě. Tento rok byl ve znamení zahájení přechodu na reaktivní leteckou techniku, konkrétně sovětské letouny MiG-15 (u nás S-102).

Jedním z výrazných typů, převzatých z výzbroje poražené Luftwaffe, byl víceúčelový letoun Fieseler Fi 156 německé firmy Gerhard Fieseler Werke GmbH se sídlem v Kasselu.

Ve druhé polovině 50. let nastoupil v ČSR nový typ sovětské konstrukce, Iljušinův Il-14, ve své době nesporně stroj světové úrovně, který v našich podmínkách dodnes drží primát největšího u nás vyráběného letounu.

Douglas DC-3 je nespornou legendou v oblasti letecké civilní, ale zejména vojenské dopravy.

Příprava výkonných letců z povolání v důstojnických hodnostech byla v době I.

Po skončení války se množství letounů Junkers v různém stadiu devastace nacházelo roztroušeno po celé Evropě, včetně území obnovené Československé republiky. Využití části tohoto technického potenciálu se tedy přímo nabízelo, a v rámci výstavby poválečného čs.

Po roce 1945 řešilo československé letectvo otázku své výzbroje. Po složitých úvahách a reálném zhodnocení situace, padlo rozhodnutí vyzbrojit stíhací letectvo letounem tuzemské výroby. Tak vznikla slavná Avia S-199 a její cvičná verze CS-199.